Navzdory pokračujícím bojům, které se soustřeďují zejména do okolí doněckého letiště, se Ukrajina připravuje k novému kolu rozhovorů mezi Kyjevem a povstalci, které by se měly uskutečnit tento týden. Dojednává se i další, po pátku a neděli už třetí výměna zajatců. Ukrajinská ústřední volební komise dnes uzavírá přihlášky stran do říjnových parlamentních voleb a na západě země začínají velké manévry za účasti vojáků NATO. Manévry aliance se na Ukrajině konaly už několikrát.
Taktického cvičení ve Lvovské oblasti nazvaného Rapid Trident-2014, které je plánováno už déle, se má zúčastnit 1300 vojáků z USA, Německa, Británie a několika dalších zemí Severoatlantické aliance. Američanů je kolem šesti set.
Kromě aliančních vojáků se mají do cvičení zapojit jednotky z Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska.
Cvičení, které se uskuteční ve vojenském prostoru Javoriv u polských hranic, má trvat deset dnů. Ukrajinský tisk poznamenává, že manévry přivedou na ukrajinské území první americké vojáky od začátku separatistického povstání na východě země.
Cvičení, které potrvá 12 dní, se koná zhruba 1200 kilometrů od míst bojů na východní Ukrajině.
Moskva proti manévrům už počátkem září oficiálně protestovala. "Cvičení svědčí o absolutní podpoře, kterou NATO poskytuje kyjevským neofašistickým a extremistickým silám včetně bojovníků Pravého sektoru," uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.
Šest civilistů bylo zabito za posledních 24 hodin při bojích mezi ukrajinskou armádou a proruskými rebely ve městě Doněcku na východě Ukrajiny.Jde o nejtěžší civilní ztráty od vyhlášení příměří 5. září. Jedenáct obětí bojů a čtyři zranění jsou rovněž hlášeni z obce Kirovske nedaleko Doněcku, napsala agentura Interfax.
V Doněcké oblasti dochází k dalším ozbrojeným střetům navzdory příměří, které 5. září uzavřela vláda v Kyjevě se separatisty. "Šest civilistů při násilnostech ve městě zemřelo," sdělil dnes starosta povstalci ovládaného Doněcku.
Přímým svědkem násilí se stala v neděli v Doněcku také pětičlenná skupina pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která má v oblasti na příměří dohlížet. Pouhých 200 metrů od nich vybuchly čtyři minometné granáty. Monitorovací mise vyvázla z incidentu bez zranění, pouze s poškozeným automobilem.
Rusko údajně vyhrožovalo Ukrajině použitím taktických jaderných zbraní, a tak Kyjev uvažuje o možnosti vlastní jaderné zbraně. Uvedl to před novináři ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej. Nicméně sám Heletej vzápětí ujistil, že v této chvíli není obnovení jaderného postavení Ukrajiny na pořadu dne.
Jak už poznamenali někteří západní komentátoři, jejich média začínají byt z "přehánění" Kyjeva rozmrzelá. Kyjev přichází takřka každý den s nějakou informací, která má svět utvrdit v tom, že mu z Moskvy čelím vážným, existenčním hrozbám. O víkendu premiér Arsenij Jaceňuk prohlásil, že Rusko chce Ukrajinu uchvátit a že prezident Putin chce obnovit Sovětský svaz.
"Zdůrazňuji, že Rusko nám hrozilo použitím taktických jaderných zbraní," prohlásil Heletej podle listu Ukrajinska pravda. Za takové situace Ukrajina podle ministra očekává pomoc od zemí Severoatlantické aliance, především od USA a Británie. Pokud se Ukrajina pomoci nedočká, pak bude nucena vrátit se k vývoji vlastní jaderné zbraně.
"Pokud dnes nedokážeme ubránit (Ukrajinu), pokud svět nám nepomůže, budeme nuceni vrátit se k vytvoření této zbraně, která nás ubrání před Ruskem," řekl Heletej podle zpravodajského serveru newsru.com. Na upřesňují otázku však ministr dodal, že daná otázka není na pořadu dne.
Ukrajina měla na svém území po rozpadu Sovětského svazu třetí největší jaderný arzenál na světě, ale jaderných zbraní se zřekla mimo jiné na oplátku za to, že v tzv. budapešťském memorandu se USA, Británie a Rusko zaručily za svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.
Svět byl tehdy ale také znejistělý z toho, že nový kyjevský režim by byl schopný se o jaderné zbraně správně starat. Ukrajinci tehdy začali na všechny strany rozprodávat své sklady plné zbraní.
Kyjev pokládá anexi Krymu za porušení budapešťské dohody, Moskva se naopak odvolává na právo obyvatel Krymu na sebeurčení.
