Medveděv hrozí EU: Západu zavřeme nebe nad Ruskem

Zahraničí
8. 9. 2014 09:42
Ruský premiér Dmitrij Medveděv a prezident Vladimir Putin (foto z května 2014).
Ruský premiér Dmitrij Medveděv a prezident Vladimir Putin (foto z května 2014).

Rusko by mohlo na případné nové sankce Evropské unie odpovědět "asymetricky", což by zřejmě postihlo lety vedoucí přes Rusko. Uvedl to ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru, který otiskl list Vedomosti. Členské země EU by v pondělí v Bruselu mohly schválit dohodu, která má přitvrdit sankce vůči Rusku za jeho podíl na ukrajinské krizi.

Anketa:

Mělo by Česko podpořit tvrdší sankce vůči Rusku?

"Pokud zavedou sankce související s energetikou či další omezení našeho finančního sektoru, budeme nuceni odpovědět asymetricky," řekl Medveděv a jako příklad uvedl možná odvetná opatření v dopravě. "Vycházíme z toho, že máme přátelské vztahy s partnery, a proto je nebe nad Ruskem otevřené. Ale pokud nás omezí, budeme muset reagovat. Pokud západní přepravci budou létat mimo náš vzdušný prostor, může to vést ke krachu mnoha leteckých společností, které i tak balancují na hraně přežití... Byli bychom rádi, kdyby si to naši partneři uvědomili," varoval.

Medveděv je přesvědčen, že většina politiků si uvědomuje, že sankce nepomáhají k míru na Ukrajině. Podle ruského premiéra ale převládají "setrvačnost myšlení" i pokušení "využít sílu v mezinárodních vztazích".

Medveděv rovněž přislíbil, že pokud státní ropná firma Rosněfť bude potřebovat peníze na obsluhu dluhu, je stát připraven jí postupně poskytnout státní pomoc až 1,5 bilionu rublů (863,2 miliardy korun). Vládní zdroje minulý měsíc uvedly, že ředitel Rosněfti Igor Sečin požádal o 1,5 bilionu rublů z jednoho z investičních fondů Ruska. Peníze podle něj firma potřebuje, aby mohla překonat západní sankce. Rosněfť se na celkové produkci ropy v Rusku podílí čtyřiceti procenty.

Zdroje nejdříve tvrdily, že Medveděv zřejmě poskytnutí pomoci nepodpoří. Nyní však premiér v rozhovoru pomoc slíbil. Upozornil, že Rosněfť je jedním z největších plátců daní v Rusku a vládě se tato pomoc časem určitě vyplatí. Vláda již souhlasila s finanční pomocí pro některé ruské firmy, na které měly dopad západní sankce, jako je banka VTB.

Rosněfť podle svých zpráv musí do konce letošního splatit dluh 440 miliard rublů. Dalších 626 miliard rublů bude potřebovat v příštím roce. Firma se silně zadlužila loni, kdy za 55 miliard USD (1,2 bilionu korun) převzala britsko-ruskou ropnou společnost TNK-BP.

Dohodu o nových sankcích dokončili v pátek velvyslanci členských zemí unie. Sankce však mohou být odloženy, aby tak Moskva měla šanci předvést snahu urovnat konflikt, který stál životy téměř tři tisíce lidí a způsobil nejhorší střet mezi Ruskem a Západem od konce studené války.

Kyjev a proruští separatisté v pátek uzavřeli dohodu o příměří na východní Ukrajině. Přestože klid zbraní byl od té doby několikrát porušen, panuje přesvědčení, že příměří je v zásadě dodržováno. Shodli se na tom mimo jiné v sobotu prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko. V noci na neděli se nicméně střílelo u přístavního města Mariupol. Zahynula jedna žena, další čtyři lidé utrpěli zranění.

Ukrajinská krize se podle Medveděva nevyřeší bez přijetí mírového plánu prezidenta Putina, který by umožnil proruským separatistům ovládat značnou část východní Ukrajiny.
"Ukrajinská krize, bohužel, pokračuje. Je to strašná tragédie. Ale doufám, že bude urovnána za pomoci dobré vůle ukrajinského vedení a s využitím návrhů, které předložilo Rusko," řekl ruský premiér.

Autor: Reuters, ITAR-TASS, ČTK Foto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ