Medveděv pohrozil Ukrajině přerušením diplomatických vztahů

Zahraničí
12. 8. 2016 15:31
Prezident a premiér. Vladimir Putin (vlevo) a Dmitrij Medveděv.
Prezident a premiér. Vladimir Putin (vlevo) a Dmitrij Medveděv.

Rusko by mohlo přerušit diplomatické vztahy s Ukrajinou. Uvedl to dnes ruský premiér Dmitrij Medveděv v souvislosti s údajným pokusem "ukrajinských diverzantů" proniknout na Krym, který Rusko anektovalo v březnu 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.

Navzdory anexi Krymu a následnému konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny, z jehož rozdmýchání Kyjev obviňuje Moskvu a který si dosud vyžádal více než 9500 mrtvých, k přerušení diplomatických vztahů mezi oběma státy dosud nedošlo.

"Pokud jde o přerušení diplomatických vztahů, víte, že se v dějinách stalo všelicos. Připomenu, že po známých událostech byly u nás přerušeny diplomatické vztahy s Gruzií," řekl agentuře Interfax Medveděv v narážce na rusko-gruzínskou válku v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie. "Nechci, aby to tak dopadlo, ale - pokud nezbude jiná možnost, jak ovlivnit situaci - prezident (Vladimir Putin) může takové rozhodnutí přijmout," dodal s tím, že prezidentovi v této věci patří poslední slovo.

"Teroristickou diverzi" na Krymu podle Medveděva schválilo ukrajinské vedení, které se tak podle něj snažilo "předvést, že vlast je v nebezpečí a že domácí problémy bude řešit až poté, co se vypořádá s jakýmisi problémy vnějšími". To je podle něj "naprosto pochopitelný krok, avšak naprosto nemorální, zasluhující nejhlubší politování a odsouzení".

Moskva ve středu uvedla, že při dvou přestřelkách "s diverzními a teroristickými silami" na poloostrově Krym byli zabiti dva ruští vojáci a několik dalších bylo zraněno. Incident prudce vyostřil rusko-ukrajinské vztahy.

Putin ve středu obvinil Kyjev, že sahá po teroru, místo aby se snažil o mírové urovnání konfliktu. Odvolal také schůzku takzvané normandské skupiny, jejímiž členy jsou Rusko, Ukrajina, Německo a Francie. Ta se měla na nejvyšší úrovni sejít počátkem září na okraj konference států skupiny G20 v Číně. Porošenko vzápětí odmítl ruská obvinění jako nesmyslná a cynická.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 po spěšně zorganizovaném referendu. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.

Výběr hlavních událostí spojených se situací na východě Ukrajiny:
11.-12. února 2015 - V běloruském Minsku se nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa Vladimir Putin, Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová dohodli na příměří na východě Ukrajiny od 15. února 00.00 místního času (sobota 14. února 23.00 SEČ). Boje si za deset měsíců konfliktu vyžádaly podle OSN celkem 5358 obětí a 12 235 zraněných. I po tomto termínu ale boje pokračovaly.
22. února 2015 - Ukrajinská armáda a proruští separatisté podepsali dohodu o odsunu těžkých zbraní z frontové linie.

15. března 2015 - Ukrajinský prezident Porošenko obvinil Rusko z porušování příměří na východě Ukrajiny a prohlásil, že minské dohody zkrachovaly.
17. března 2015 - Ukrajinský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země a odhlasoval i jejich seznam. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za "dočasně okupovaná území".
21. května 2015 - Porošenko opětovně vyzval Moskvu i proruské separatisty na východě Ukrajiny k plnění podmínek únorové dohody z běloruského Minsku. "Uzavřete hranici, stáhněte všechny cizí vojáky, dodržujte příměří, stáhněte těžké dělostřelectvo, propusťte rukojmí a spusťte politický, hospodářský a humanitární proces," uvedl v lotyšské Rize na summitu Východního partnerství.
18. srpna 2015 - Příměří je porušováno prakticky na celé bojové linii na východě Ukrajiny, západní zpravodajové i evropští pozorovatelé upozornili na přesuny těžkých zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy anektovaného Krymu obvinil z eskalace konfliktu v Donbasu ukrajinskou vládu. "Bohužel, jsme nyní svědky eskalace konfliktu a vina neleží na (povstaleckých) milicích v Donbasu, ale na druhé straně," řekl Putin.
1. září 2015 - V platnost vstoupilo nové příměří. Situace na frontě mezi vládními vojsky a proruskými separatisty se relativně uklidnila. V následujících dvou měsících palba až na výjimečné incidenty postupně ustala a byl zahájen odsun těžkých zbraní z bojových linií. Od přelomu října a listopadu bylo případů o porušování klidu zbraní hlášeno více.
22. prosince 2015 - Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky na východě země. Boje se sice uklidnily, jádrem sporů ale zůstala politická ujednání minských dohod, jako byla decentralizace státní správy, místní volby v povstaleckých zónách, a hlavně okolnosti, za nichž by Ukrajina měla převzít kontrolu nad ukrajinsko-ruskou hranicí v Doněcké a Luhanské oblasti.
13. února 2016 - Podle Porošenka se konflikt na Ukrajině vede nejen o ukrajinský lid, ale o evropskou a globální bezpečnost. Kyjev podle něj má mnoho důkazů o tom, že se na straně separatistů silně angažují ruské jednotky. "Pane Putine, toto není žádná občanská válka na Ukrajině, to je vaše agrese. Není žádná občanská válka na Krymu, jsou to vaše síly okupující mou zemi," řekl.
22. března 2016 - Ruský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou, obžalovanou z účasti na vraždě ruských novinářů zabitých na východě Ukrajiny, na 22 let za mříže. Do své vlasti se Savčenková vrátila 25. května výměnou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině.
30. dubna 2016 - O půlnoci 30. dubna vstoupilo v platnost další "úplné" příměří v oblasti. Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si od svého vypuknutí v dubnu 2014 už vyžádal 9333 mrtvých a dalších 21 396 lidí utrpělo zranění.
10. srpna 2016 - Ruská média oznámila, že se ukrajinské speciální síly pokusily vtrhnout na Krym a zabily dva lidi. Putin v reakci na incident řekl, že Rusko nepřejde bez povšimnutí vraždu dvou svých vojáků a "diverzi" ukrajinských tajných služeb označil za hloupou a zločinnou. Porošenko informaci Moskvy označil za nesmyslnou a cynickou.
11. srpna 2016 - Porošenko nařídil uvést do zvýšené bojové pohotovosti všechny vojenské jednotky poblíž Krymu a v oblasti Donbasu. Reagoval na tvrzení Moskvy, že se ukrajinské síly pokusily o vpád na Krym, který Rusko anektovalo. Ruské ministerstvo na druhé straně vyzvalo zahraniční partnery, aby varovali Kyjev před nebezpečnými kroky.
12. srpna 2016 - Ukrajina k severní hranici Krymu povolala nové vojenské jednotky a uvedla je do stavu pohotovosti. Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek na uzavřeném zasedání potvrdila v souvislosti s napětím kolem Krymu územní celistvost Ukrajiny. Rusko tento názor nepodpořilo.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Dmitry Astakhov

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ