Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zbavil funkce ministra zahraničí Sjarheje Martynava. Novým šéfem běloruské diplomacie se stal Uladzimir Makej, který figuruje na seznamu lidí, jimž EU zakázala vstup do schengenského prostoru.
Jméno dosavadního šéfa prezidentské kanceláře bylo na "černý seznam" EU zařazeno loni v lednu, těsně po masových demonstracích proti znovuzvolení Lukašenka prezidentem. Lidem vystaveným sankcím Brusel kromě zákazu vjezdu do členských států EU zablokoval aktiva v evropských bankách. Obdobná opatření vyhlásily proti Bělorusku i Spojené státy.
Podle některých běloruských komentářů Lukašenko svým dnešním krokem chtěl dostat Západ do problémů. "Jako ministr zahraničí bude Makej muset udržovat spoustu mezinárodních kontaktů. Buď tedy bude sedět doma, nebo bude muset Brusel revidovat svůj černý seznam a nového ministra zahraničí z něj vyškrtnout," napsal list Belorusskij partizan.
Podobný názor má i bývalý běloruský prezident Stanislav Šuškevič. "Vztahují se na něj sankce EU, nesmí do zahraničí. Na šéfa diplomacie však západní státy tato omezení nejspíš uplatňovat nebudou," řekl exprezident reportérům opozičního webu Charty 97.
Podle prvních reakcí běloruské opozice výměna na postu ministra zahraničí politiku země nijak neovlivní. "Důležitá rozhodnutí vydává jen Lukašenko a Makej bude, stejně jako před ním Martynav, pouhým vykonavatelem," soudí místopředseda Běloruské lidové fronty, bývalý prezidentský kandidát Rygor Kastusjov. Podle Šuškeviče je ovšem Makej jako diplomat vynalézavější, než byl "primitivní sluha" Martynav.
Čtyřiapadesátiletý Makej je podle oficiálního životopisu bývalým plukovníkem sovětské armády a absolventem dvouletého diplomatického kurzu v Rakousku. Zkušenosti z ministerstva zahraničí už má, mezi lety 1993 a 2000 pracoval jako stálý zástupce Běloruska při Radě Evropy a rada běloruského velvyslanectví v Paříži. V roce 2008 si Lukašenko Makeje povolal do své kanceláře a jmenoval ho do funkce jejího šéfa.
Jeho předchůdce Martynav, který byl šéfem diplomacie od roku 2003, měl jako ministr zahraničí v poslední době čím dál těžší práci. Jeho resort zabředl kvůli sankcím do stále dramatičtějších přestřelek se západní Evropou.
Definitivně zřejmě o osudu běloruského ministra rozhodl skandál kolem plyšových medvídků. Původně nevinná akce švédských recesistů vyústila v hlučný diplomatický konflikt mezi Minskem a Stockholmem. Před Martynavem Lukašenko neváhal vyhodit dva běloruské generály, náčelníky pohraniční stráže a protivzdušné obrany.
Zpráva o uvolnění Martynava neuvádí příčinu jeho odchodu z vlády a blíže se nerozepisuje ani o postu, který mu všemocný Lukašenko určil.
