Ukrajinská vojenská správa chce využít sociální sítě, aby naplnila stavy jednotek po vyhlášení mobilizace. Bojovou pohotovost vyhlásilo nové ukrajinské vedení v sobotu, podle médií se branná povinnost vztahuje na osoby mladší 40 let. Podle některých ukrajinských médií však armáda nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, pouze doplnění stavů jednotek na úroveň plné pohotovosti.
Doplňování jednotek zálohami podle zpráv některých médií vázne. V neděli se mobilizační rozkaz podařilo dopravit jen asi deseti procentům povolaných vojáků v záloze, uvedla ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na informovaný zdroj z ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.
Velení armády průběh mobilizace nijak nekomentovalo.
Maďarské ministerstvo zahraničí dnes popřelo informace některých novinářů o tom, že přes hranice se z Ukrajiny do Maďarska uchylují tisíce ukrajinských Maďarů z obavy před narukováním do armády.
Maďarské ministerstvo nicméně vytvořilo operativní štáb, který má připravit řešení pro případ masového přílivu uprchlíků z Ukrajiny.
V ukrajinských i zahraničních médiích se mezitím objevují úvahy o možném rozsahu západní pomoci v případném větším konfliktu s Ruskem. Ukrajina není členem NATO, ale účastní se řady aliančních programů a je členem společné konzultativní komise. Její naléhavé svolání lze podle zdrojů NATO očekávat v příštích dnech.
Podle mínění západních expertů je nereálné počítat s tím, že by Západ ve prospěch Ukrajiny důrazněji zasáhl. "Realisticky musíme přiznat, že Krym je v ruských rukou. Teď jde o to zabránit Rusku, aby převzalo celý ruskojazyčný východ Ukrajiny," řekl agentuře Reuters informovaný západní diplomat.
Během rusko-gruzínské války v roce 2008 Spojené státy vyslaly do Černého moře své válečné lodi. I nyní v oblasti operují dvě z nich - výsadková loď Mount Whitney a křižník Taylor. Pentagon je do oblasti vyslal v únoru jako bezpečnostní podporu zimní olympiádě v Soči.
Jejich přesun k ukrajinským břehům by však podle expertů mohl být vykládán jako protiruská provokace. Křižník Taylor navíc v polovině února havaroval, u tureckých břehů najel na mělčinu.
Západní reakce se soustředí spíš na sankce, jmenovitě na zákazy cestování, zmrazení bankovních účtů a na obchodní izolaci Ruska. V krajním případě se může Západ odhodlat k finančním sankcím namířeným proti čelným ruským politikům včetně Vladimira Putina.
V dlouhodobější perspektivě může jít o ústup od využití ruského zemního plynu.
Sankce by jako obvykle moc nezmohly a zčásti by škodily
Případné hospodářské sankce západních zemí vůči Rusku by poškodily obě strany. Je dokonce možné, že by způsobily větší újmu těm zemím, které by je uvalily, než Rusku. Uvedl to dnes šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko.
Sankcemi kvůli ruskému postupu vůči Ukrajině o víkendu pohrozil například americký ministr zahraničí John Kerry.
Podle některých investorů a ekonomů však bezprostřední kroky směřující k omezení obchodování s Ruskem nehrozí. Evropa zůstává vysoce závislá na energetických dodávkách z Ruska.
Obchodní výměna mezi Ruskem a Spojenými státy je sice omezená, v Rusku mají nicméně významné aktivity některé americké společnosti, například ropný gigant Exxon Mobil či výrobce letadel Boeing.
"Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné, protože Rusko dodává světu ropu, plyn a další suroviny," uvedl Rodzianko. "Sankce poškozují obě strany. Stranu, která je uvaluje, možná dokonce ještě více než stranu, která jim čelí," dodal.
Ruská armáda o víkendu prakticky převzala kontrolu nad ukrajinským poloostrovem Krym. Kerry odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "neuvěřitelný akt agrese" a pohrozil Moskvě sankcemi, které mohou zemi ekonomicky izolovat. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko).
Náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Andrej Klepač dnes agentuře Reuters řekl, že Rusko čelí období napjatých vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy, což ovlivní jeho ekonomiku.
Ruské akcie dnes kvůli obavám ohledně ukrajinské krize prudce oslabovaly a ruský rubl se propadl na nová rekordní minima vůči dolaru i euru.
Ruská centrální banka ve snaze stabilizovat situaci na finančních trzích zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procenta na sedm procent.
Na východě Ukrajiny proti kyjevskému kabinetu
Prudce vyostřená konfrontace na Krymu dnes zvýšila napětí ve východoukrajinských regionech obývaných ruskojazyčnou menšinou. V Doněcku se před sídlem místní oblastní správy sešla tisícová demonstrace, jejíž účastníci se distancovali od nové vlády v Kyjevě. V Charkově hlavními ulicemi procházejí hlídky domobrany, které mají bránit město před "akcemi prozápadních radikálů".
Účastníci doněckého mítinku vyzvali místní radnici, aby vyhlásila za nezákonná rozhodnutí kyjevského parlamentu a ostatních centrálních orgánů obsazených novými lidmi. Centrum Doněcka je podle agentury ITAR-TASS plné ruských vlajek.
Demonstranti žádají, aby z funkce odstoupil gubernátor Sergej Taruta, kterého o víkendu do funkce dosadil šéf parlamentu Oleksandr Turčynov vykonávající dočasně funkce prezidenta.
V Charkově, dalším z východoukrajinských velkoměst, se zformovala společenská organizace "Na obranu Charkova", jejíž členové hlídkují v hlavních ulicích. Podle místních zpravodajských serverů nechtějí dopustit, aby se v Charkově opakovaly "výtržnosti výrostků z Pravého sektoru".
Ve městě se během uplynulých týdnů několikrát změnil poměr sil, celý týden měli radnici pod kontrolou stoupenci nového vedení v Kyjevě. Nyní je ale Charkov v moci proruských radikálů v čele se starostou Gennadijem Kernesem, který vyzval spoluobčany k obraně města před extremisty.
