Ruské ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo nový ukrajinský školský zákon, který upravuje výuku v mateřských jazycích národnostních menšin. Zákon, který minulý týden schválil ukrajinský parlament, vyvolal kritiku také v sousedním Maďarsku, Rumunsku, Moldavsku a Polsku. Budapešť dokonce adresovala stížnost OSN, bruselské unijní exekutivě a dalším mezinárodním institucím.
Otázka jazyka je na Ukrajině mimořádně citlivá, protože se týká práv odbojných Rusů žijících ve východoukrajinském Donbasu. Ti jakékoli ukončení svých separatistických snah podmiňují posílením politické, hospodářské, bezpečnostní, ale i jazykové autonomie. Na potíže při užívání a výuce svého jazyka si stěžují i Maďaři, Rumuni a Poláci žijící na západě země.
Zákon, který čeká na podpis prezidenta Petra Porošenka, umožňuje výuku v mateřském jazyce menšin v předškolních zařízeních a v prvních čtyřech ročnících základních škol. Od pátého ročníku nastoupí jako vyučovací jazyk ukrajinština s tím, že souběžně budou mít žáci možnost vzdělávat se v mateřském jazyce. Změna má nastat v roce 2020.
Podle Moskvy má ukrajinský zákon násilně zavést jednotný státní jazyk, což je v rozporu s ukrajinskou ústavou a mezinárodními závazky Kyjeva. Proti zákonu protestovala také ministerstva zahraničí Polska, Rumunska a hlavně Maďarska. V jazykově pestrém Zakarpatsku jsou Maďaři nejpočetnější národnostní menšinou. Ke zrušení zákona vyzval Kyjev i moldavský prezident Igor Dodon.
Budapešť podle rozhlasové stanice Rádio Svoboda zaslala protest úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a komisaři EU pro rozšíření Johannesi Hahnovi.
Podle kyjevského tisku chystá ukrajinské ministerstvo školství prohlášení, v němž paragrafy nového školského zákona a jejich uplatňování podrobně vysvětlí. Ministr zahraničí Pavlo Klimkin ukrajinské sousedy ujistil, že Kyjev bude zájmy národnostních menšin respektovat. "Je to naše povinnost," napsal Klimkin na Twitteru.
