Na světě je o něco málo více mužů než žen, podle odhadů OSN na rok 2015 připadá na sto žen 101,8 muže. Počet mužů se přitom od roku 1960 každoročně zvolna zvyšuje. Mapa, kterou na základě dat OSN vypracoval nezávislý americký institut Pew Research Center, ale jasně ukazuje, že počty mužů a žen se na různých místech planety liší.
Například v zemích bývalého Sovětského svazu mají ženy nad muži početní převahu. Naproti tomu v Asii, arabských zemích a v severní Africe je tomu naopak.
Lotyšsko, Litva, Arménie, Bělorusko, Rusko, Ukrajina a Estonsko jsou země s největším počtem žen v populaci. Ve světových statistikách tyto státy rovněž vedou, pokud jde o největší rozdíl v očekávané délce života mužů a žen. V Bělorusku činí tato hodnota u mužů 65,3 roku, zatímco u žen 77 let. Větší rozdíl v očekávané délce života u mužů a žen panuje už jen ve válkou zmítané Sýrii.
Početní rozdíl mezi mužskou a ženskou populací se v jednotlivých státech mění s věkem. Kupříkladu v Rusku je poměr pohlaví v různých věkových skupinách odlišný. Každý rok se v této zemi narodí více chlapců než dívek. Muži převažují až do 31. roku věku, od 32 let už mají početní převahu ženy a tento rozdíl se rok od roku zvětšuje.
Zmíněná nerovnoměrnost je zčásti dána historií. Demografický vývoj v Sovětském svazu byl do značné míry ovlivněn jeho dějinami během dvacátého století. Podle úplně prvního sčítání lidu v roce 1897 bylo v Rusku 98,9 muže na sto žen. Téměř stejný poměr - 98,3 muže na sto žen, je v současnosti ve Spojených státech.
Podíl žen v ruské populaci začal růst po první světové válce. Tento trend pokračoval po občanské válce, hladomoru a takzvané velké čistce v Sovětském svazu. Podle sčítání z roku 1939 žilo v Rusku 91,9 muže na sto žen. Devastující vliv na populaci v Sovětském svazu měla druhá světová válka, během konfliktu zahynulo mnohem více mužů než žen. V roce 1959 byl v Sovětském svazu poměr mužů k ženám 91,9 ku stu a lišil se podle toho, zda byly jednotlivé republiky přímo dotčeny válkou, jako například Ukrajina (poměr mužů k ženám tam byl 79,9 ku stu), nebo se jim válka vyhnula, jako například Uzbekistánu (poměr mužů k ženám tam činil 92,3 ku stu). Disproporce mezi pohlavími se od té doby ztenčovala. Krátce před rozpadem Sovětského svazu, v roce 1989, bylo v SSSR 89,5 muže na sto žen.
Poměr mezi muži a ženami se v neprospěch mužů začal opět zvětšovat v 90. letech, a to kvůli předčasné úmrtnosti mezi muži, píše americký list The Washington Post. Hlavní příčinou úmrtí mladých mužů v Rusku bylo nadměrné holdování alkoholu nebo nehody s alkoholem spojené, uvedla loni ruská ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová.
Nechtěné holčičky
Opačný trend lze naproti tomu pozorovat v Číně a v Indii, v zemích proslulých záměrnými potraty ženských plodů a vysokou mírou vražd žen. V Číně žije 106,3 muže na 100 žen a v Indii 107,6. Tento nepoměr může podle vědců vést k růstu počtu násilností a vražd. Čínské úřady jsou si toho vědomy a snaží se poměr mezi pohlavími vyrovnat tím, že zpřísnily tresty za potraty plodů ženského pohlaví a zavedly příplatky pro rodiče dívek žijící ve venkovských oblastech.
Ve Spojených arabských emirátech (SAE) a Kataru je rozdíl mezi počtem mužů a žen ještě výraznější: 274 mužů na sto žen v SAE a 265,5 muže na sto žen v Kataru. Hlavní příčinou je ohromné množství zahraničních pracovníků, kteří do těchto zemí přicházejí bez rodiny.
