Nejdříve přišli ruští vojáci, pak Vladimir Putin a nyní se na Krym vrací také ruská kosmonautika. Krizí otřesená branže hledá na poloostrově vhodná místa a chce aktivovat lokality a zařízení ze sovětských dob. Za časů SSSR byla "černomořská perla", jak Rusové Krymu říkali, kosmickými výzkumníky žádaná a hodně vytížená. Jurij Gagarin založil tradici, dle níž všichni sovětští hrdinové dobývání vesmíru zamířili alespoň jednou do slavného pionýrského tábora Artěk.
Ještě před tím, než na anektovaný Krym přijel ruský prezident, zamířil tam Oleg Ostapenko, šéf ruské kosmické agentury Roskosmos. Spolu s náčelníkem Centra přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku u Moskvy, Jurijem Lončakovem, uskutečnili inspekci kosmické infrastruktury poloostrova.
Na konci obhlídky terénu Ostapenko s úlevou konstatoval: "Nejdůležitější je, že tato infrastruktura je funkční." Oznámil také vytvoření seznamu priorit objektů, které by mohly být ruské kosmonautice dále užitečné.
Dokument sice ještě není zveřejněn, ale o některé objekty projevil šéf Roskosmosu viditelně zájem. Nejvíce mu padlo do oka kosmické spojovací a řídicí středisko u města Jevpatorije, které bylo na Krymu zřízeno roku 1960.
Disponuje mimo jiné obřím radioteleskopem o průměru sedmdesát metrů a osmi šestnáctimetrovými anténami. Ty zajišťovaly mimo jiné spojení se sondami programu Veněra (výzkum Venuše od roku 1961), s vědeckými a meteorologickými satelity Meteor a dále pak s vesmírnými loděmi Sojuz a s orbitálními stanicemi Saljut 1 až 7 (v letech 1971 až 1991).
Šéf Roskosmosu si dokáže představit, že by se bývalé vesmírné středisko využilo v rámci satelitního navigačního systému Glonass, který je konkurenčním projektem amerického GPS. Jeho kolega Lončakov zase sní o tom, jak by se jeho muži mohli jako kdysi sovětští kosmonauti cvičit na případné přistání na vodě v Černém moři u Feodosije.
Doufá také, že se znovu otevře rehabilitační centrum pro kosmonauty, jež fungovalo do konce roku 1991, tedy do rozpadu Sovětského svazu, u Jevpatorije. Moře má podle Lončakova výborný vliv na organismus po vesmírném letu.
Gagarin záletník
Znalci sovětské kosmonautiky si v této souvislosti možná vzpomenou na Jurije Gagarina, prvního pozemšťana ve vesmíru, jemuž vojenští lékaři Černomořské flotily v Oděse zachránili kdysi život.
Pro hrdinu Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritu šlo také o velmi choulostivou záležitost. V říjnu 1961 Gagarin spadl z balkonu jedné zotavovny pro prominenty, když chtěl podvést svou manželku Valentinu Ivanovnu. Vesmírný donchuán se zřítil, praskla mu lebka a způsobil si mozkové trauma.
Od té doby měl nad levým obočím nepřehlédnutelnou jizvu. Gagarin se oficiálně zabil roku 1968 při cvičném letu v letadle Mig-15UTI.
Pro Gagarina byl Krym oblíbeným letoviskem. Celkem sedmkrát navštívil tamní světoznámý pionýrský tábor Artěk a založil tradici, podle níž tam zajížděli všichni sovětští kosmonauti a kosmonautky.
Na Gagarinův podnět bylo v tamním muzeu zřízeno i oddělení kosmonautiky, jehož nevzácnějším a nejslavnějším exponátem se stal originální Gagarinův vesmírný skafandr.
Krym je možné oprávněně nazývat kosmickým, napsal na svých webových stránkách Roskosmos v souvislosti s návštěvou svého šéfa. Nedaleko Simferopolu fungoval i lunodrom, kde se testovala sovětská měsíční vozítka. Přírodní podmínky polygonu svým reliéfem velmi připomínaly povrch luny s krátery, zlomy a velkými kameny.
Sovětský lunochod jezdil na Krymu poprvé roku 1967 a v roce 1970 se už proháněl po Měsíci. Dálkově ho řídili ze Země z už zmíněného střediska u Jevpatorije.
Po anexi Krymu vyrazili v Gagarinových stopách tamtéž už první ruští kosmonauti. Mezi nimi Jurij Lončakov, který byl ve vesmíru třikrát, strávil tam celkem 201 dní a jenž zamířil za žáky základní školy č. 54 Jurije Alexejeviče Gagarina v Sevastopolu.
Ředitelka školy Alla Iligbajevová se chlubí, že tamní žáci jsou na Gagarina tak pyšní a jsou takoví vlastenci, že když hovoří o své škole, nikdy nemluví jen o č. 54, ale vždy dodávají, že se jmenuje po prvním člověku v kosmu.
Zpátky do Artěku
Do tábora Artěk se letos v červnu podívali kosmonauti Oleg Skripočka (v kosmu 159 dnů) a Oleg Novickij (v kosmu 143 dnů).
Také další ruské instituce, které mají přímo či nepřímo co dočinění s kosmickým výzkumem, sondují možnosti svého působení na Krymu. Prezídium Ruské akademie věd (RAN) rozhodlo, že asi tři desítky vědeckých zařízení na poloostrově budou spojeny do jednoho vědeckého centra.
Podle prezidenta RAN Vladimira Fortova je věda na Krymu ve skvělém stavu. Lidé jsou plni nadšení a úroveň vědecké práce je vysoká. Existují ovšem velké problémy s financemi a vybavením. V tomto směru musí akademie Krymským dle možností pomoci.
Ředitel hlavního astronomického střediska v Pulkovu, Alexandr Stěpanov, si dokonce dokáže představit, že Krym by se mohl stát centrem ruského hvězdářství.
Jak praktická kosmonautika, tak věda doufají, že budou profitovat z v přepočtu 600 miliard korun, které chce Moskva do roku 2020 investovat do rozvoje Krymu. Šance na to jsou údajně dobré především proto, že jde o prestižní projekty.
