Jedna z dnes nejvíce sledovaných událostí kolem Ukrajiny se nezdařila. Blokáda rusko-ukrajinských hraničních přechodů proruskými aktivisty v Doněcké oblasti zkrachovala kvůli zakázané přepravě účastníků, ale podle organizátorů hlavně vinou nezajištěné stravy pro víkendový stanový tábor. Akce měla upozornit na údajné potlačování práv ruskojazyčné menšiny.
Rusové v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny požadují vyhlášení ruštiny za druhý státní jazyk, právo referenda a rozsáhlou autonomii v rámci federalizace.
Na diplomatickém i armádním poli dnes kolem Ukrajiny jinak panoval poměrný klid. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu informoval, že všichni ukrajinští vojáci, kteří se rozhodli dál sloužit v řadách ukrajinské armády, už opustili Krym.
Ruská strana podle něj nyní předává Ukrajincům výzbroj a vojenskou techniku, které tam po nich zůstala. Ministr rovněž uvedl, že Moskva má nyní na poloostrově 25 tisíc mužů ve zbrani.
Na druhé straně Šojguův americký protějšek Chuck Hagel agentuře Bloomberg řekl, že USA v reakci na chování Ruska vůči Ukrajině možná vyšlou do Evropy brigádu o síle 5000 mužů. "Je to jedno z opatření, která se zvažují," poznamenal a dodal, že k nim patří vyslání bojových plavidel do Černého moře. Zdůraznil, však v žádném případě by nešlo o ofenzivní kroky.
Útočný postup Ruska proti Ukrajině má další ekonomické dopady. Například americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald's přerušil činnost ve svých provozovnách na Krymu, což milovníky americké bufetové stravy na poloostrově téměř "srazilo na kolena". Někteří komentátoři upozorňují na zajímavý fakt, a sice na to, že sankční režim Bílého domu vůči Moskvě se snaží podpořit i některé soukromé americké firmy.
Šéf ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij na to reagoval výzvou v parlamentu uzavřít provozovny McDonald's v celém Rusku.
Trochu nepříjemnější bude zřejmě pro Moskvu rozhodnutí ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, podle něhož Ukrajina ukončí vojenskou spolupráci s Ruskem a najde nové trhy pro odbyt svých zbrojovek.
Zbrojní kooperace je ještě ze sovětské éry jednou z hlavních oblastí spolupráce obou zemí.
Moskva ale tvrdí, že důvodem nynější ukrajinské krize není tlak Ruska, nýbrž neřešené vnitropolitické problémy Ukrajiny. Dnes to znovu připomněl šéf diplomacie Sergej Lavrov, který Západu vyčetl, že si "osobuje právo hegemona" a nynější kyjevské vedení je v rozhodování nesamostatné.
Současně odmítl ukrajinská obvinění, že za smrt opozičních demonstrantů při únorové střelbě v Kyjevě jsou odpovědní agenti ruské tajné služby.
Ukrajinu ovšem také čeká řešení vážných ekonomických problémů. Analytička Světové banky Anastasia Holovachová nicméně míní, že by hrubý domácí produkt země mohl v příštím roce stoupnout o tři procenta. Kyjev ale musí provést strukturální reformy potřebné ke stabilizaci ekonomiky.
Premiér Jaceňuk si je velmi dobře vědom, že "vláda sebevrahů", jak svůj kabinet vzhledem k současné situaci nazývá, bude muset přijmout velmi nepopulární opatření, chce-li zlepšit hospodářské vyhlídky. Řekl, že od května se o 100 procent zvýší ceny plynu pro domácnosti a zmrazí se důchody a platy ve státní sféře.
A to za situace, kdy se výkon ekonomiky snižuje a inflace stoupá. Odměnou za to má být finanční pomoc MMF, která dosáhne až 18 miliard dolarů.
Jaceňuk rovněž informoval, že Ukrajina intenzivně jedná s evropskými sousedy o možnosti dovozu zemního plynu ze západní Evropy - konkrétně ze Slovenska, Maďarska nebo Polska - náhradou za zdražený ruský plyn.
Ruská monopolní plynárenská společnost Gazprom zvýšila Ukrajincům cenu o 200 dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Cena energetické suroviny dovážené z Evropy bude podle premiéra o 150 dolarů nižší.
