Severoatlantická aliance na praktické úrovni přeruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat může jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Naopak s Ukrajinou se kooperace posílí, například při armádních reformách. Shodli se na tom v úterý v Bruselu ministři zahraničí členských zemí NATO.
Vojenští plánovači mají v příštích několika týdnech jako naléhavou záležitost připravit návrh opatření, kterými bude možné zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už dnes učinily konkrétní nabídky v tomto směru.
Podle nejmenovaného aliančního zdroje to může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale třeba také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany.
Ministři zahraničí NATO zdůraznili, že aliance odsuzuje ruský postup a anexi ukrajinského Krymu má za nelegální a nelegitimní.
"Žádáme Rusko, aby zmírnilo napětí snížením počtů svých vojáků na Krymu na předkrizovou úroveň a jejich stažením na základny," uvedli šéfové aliančních diplomacií ve společném prohlášení. Rusko podle nich musí dodržovat své závazky i mezinárodní právo.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen před novináři nepotvrdil informace o snižování počtů ruských vojáků na ukrajinských hranicích.
Aliance ukončuje veškerou praktickou spolupráci s Ruskem, které bylo v NATO před krizí vnímáno jako strategický partner, byť někdy problematický. Kooperace se týkala takových oblastí jako je boj proti terorismu, vojenské vzdělávání, věda, ale i logistika v Afghánistánu.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka se ministři k otázce spolupráce s Ruskem vrátí v červnu, kdy posoudí, zda je možné ji obnovit a případně v jaké míře.
"Schůzka byla utvrzením solidarity", řekl novinářům Zaorálek. Bylo podle něj významné, že také alianční země, kterých se krize bezprostředně netýká, daly jasně najevo, že vnímají důležitost jednotného postupu. "Vaše obavy jsou naše obavy," prohlásil podle zdroje ČTK z jednání jeden z přítomných ministrů.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove ministrům popsal opatření, která už aliance k ochraně svých členů přijala. Známé je posílení ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, hlídkování strojů AWACS či vyšší námořní aktivita v Černém moři.
"Byla to jednoznačná sada opatření, která dala najevo, že aliance tu situaci bere vážně a činí všechno co může - aniž by eskalovala situaci -, co z hlediska vojenského je třeba udělat," zhodnotil to český ministr.
Z debaty podle něj vyplynula řada konkrétních kroků ve spolupráci s Ukrajinou. "Neznamenají vojenskou pomoc, nějaké dodávání zbraní," řekl Zaorálek. Ve společném prohlášení po jednání Rady NATO-Ukrajina, kde byl přítomen ukrajinský ministr Andrij Deščycja, se hovoří například o posílení styčného úřadu NATO v Kyjevě. Text se také obecně zmiňuje o prosazení okamžitých i střednědobých opatření, která mají přispět k větší schopnosti Ukrajiny zajistit si vlastní bezpečnost.
Více chce aliance spolupracovat také s dalšími východoevropskými partnery. Ačkoli je prohlášení přímo nejmenuje, hovoří diplomatické zdroje o plánech na posílení kooperace s Arménií, Ázerbájdžánem a Moldavskem.
