Ukrajina nedokázala uspokojivě vysvětlit, proč nesplatila Rusku dluh tři miliardy dolarů (75,4 miliardy korun) z roku 2013. V přípravném řízení o tom rozhodl soud v Londýně. Odmítl tedy případ postoupit dál k plnému řízení. Kyjev v dokumentech uvedl, že dluh nesplatil i kvůli anexi Krymu, který Rusko obsadilo v roce 2014. Ukrajina se proti verdiktu chce odvolat.
Případ se týká dluhopisů, které Ukrajina vydala v době, kdy měla proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Dluh byl strukturován ve formě eurobondu a řídí se britským právem. Proto se také Moskva loni v červenci obrátila na soud v Londýně, aby ke sporu vydal stanovisko.
Rusko chce splatit veškerý dluh, Ukrajina mu ale vzkázala, že se mělo v roce 2015 zúčastnit restrukturalizace eurobondů. To Rusko tehdy odmítlo s tím, že nejde o komerční dluh, ale o státní pomoc. Toto stanovisko později potvrdil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Ukrajina přesto odmítla dluh Rusku splatit.
Soudce William Blair v přípravném řízení uvedl, že soud věnoval případu značnou pozornost, ale že proti tvrzení navrhovatele, tedy Ruské federace, Ukrajina nepředložila odpovídající obhajobu. "Nebylo by správné navrhnout, aby byl případ za těchto okolností předán k plnému řízení," citovala soudce agentura Reuters.
Ukrajina předložila čtyři pilíře obhajoby. Uvedla, že tehdejší vláda neměla dostatečné pravomoci, aby vstoupila do jednání s Ruskem, že dluh vznikl pod nátlakem, že podmínky připojené k emisi dluhopisů nebyly poctivé a že nesplacení dluhu bylo protiopatřením proti zásahům Ruska do její ekonomiky a územní suverenity.
Soudce uznal, že Ukrajina předložila silné argumenty v případě ekonomického tlaku a ruské hrozby, které přiměly Kyjev přijmout v roce 2013 finanční podporu Ruska, než aby Kyjev podepsal dohodu o přistoupení k Evropské unii. Dodal však, že argumenty o nátlaku a protiopatřeních soud nemůže zvážit. Ukrajinské ministerstvo financí pak podle něj mělo obvyklé pravomoci k uzavření takové dohody.
