Na obou stranách rostou naděje, že návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Moskvě příští týden může znamenat průlom v rusko-americkém jednání o omezení jaderných zbraní, ale také v ruské pomoci Američanům v Afghánistánu.
Oficiálně ani jedna strana neučinila žádné prohlášení, ale diplomaté věří, že Obama se dohodne s prezidentem Dmitrijem Medveděvem na obrysech dohody o snížení zásob jaderných hlavic pod hranici 1700 kusů na každé straně. "Jsme přesvědčeni, že se podaří dosáhnout dohody, jež obě strany zaváže snížit počet jaderných hlavic na úroveň nižší než 1700," prohlásil anonymní zdroj blízký jednání.
Nový START na obzoru
Obama a Medveděv přišli s iniciativou postoupit v jednání o nové smlouvě o strategických zbraních, když se poprvé setkali v dubnu v Londýně. Platnost nynější smlouvy START-1 vyprší 5. prosince. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v úterý prohlásil, že dosavadní pokrok v odzbrojovacím jednání "jde dál, než jsme očekávali, když jsme začínali". Loni v prosinci Rjabkov uvedl, že od odzbrojovacích jednání očekává "spolehlivý dokument s celou řadou opatření ohledně testování a výměny informací a reálné snížení strategických útočných zbraní".
Odhady nynějšího stavu jaderných arzenálů se liší, ale podle amerických zdrojů na začátku letošního roku měly Spojené státy kolem 2200 operačně rozmístěných strategických jaderných hlavic, zatímco Rusko disponovalo 2790 hlavicemi.
Washington je ovšem rovněž optimistický v tom směru, že s Moskvou kromě odzbrojovací dohody najde společnou řeč i pokud jde o pomoc svým jednotkám v Afghánistánu, jež by šla přes ruské území. Pro USA je to naléhavá priorita vzhledem k tomu, že zásilky přes Pákistán už nejsou tak bezpečné, jak bývaly.
Rok po Gruzii - jako by se nic nestalo
Diplomaté soudí, že tyto dvě dohody budou hlavním plodem Obamovy cesty do Ruska od 6. do 8. července a poslouží jako důkaz, že obě strany chtějí opravdu restartovat své vztahy.
Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy dosáhly nejnižšího bodu od konce studené války loni v létě, když Rusko válčilo s americkým spojencem Gruzií. Ruské rozhodnutí vyslat do Gruzie armádu a proniknout hluboko do jejího území poté, co Tbilisi napadlo svou odštěpeneckou proruskou provincii Jižní Osetii, vyvolalo hněv Američanů a vedlo k přerušení spolupráce NATO s Moskvou. Ta byla později obnovena. Obě strany se nyní pokoušejí na tuto rozmíšku zapomenout a pokročit v odzbrojovacím jednání, ale i v jiných oblastech, jako je například snaha zastavit šíření jaderných zbraní. To je oblast, v níž lze podle expertů dosáhnout poměrně rychle dohody.
Analytici ale varují, že jakákoli perspektiva dohod může být ještě zablokována mnohými rozpory, které v rusko-amerických vztazích přetrvávají. Postoje obou stran se hodně různí, hlavně pokud jde o americké plány rozmístit prvky svého protiraketového systému v Polsku a v České republice. Rusko tvrdí, že to ohrožuje jeho bezpečnost.
Michael McFaul, Obamův poradce pro Rusko, prohlásil, že prezident jede do Moskvy i proto, aby jasně řekl, že USA protiraketový štít zamýšlejí jako obranu před "reálnými hrozbami" z takových zemí, jako je například Írán, a nechtějí ho zaměřit na Rusko. Obama prý bude usilovat o to, aby Rusko na tomto programu spolupracovalo.
Foto: ČTK/AP, Profimedia, Reuters
