Bělorusko se chystá využít pořádání mistrovství světa v hokeji, které začíná v pátek v Minsku, aby se ukázalo v co nejlepším světle. Obhájci lidských práv ale upozorňují, že v zemi nevládne právo, nýbrž autokratický prezident Alexandr Lukašenko. Nadále centrálně řízenou ekonomiku bývalé sovětské republiky navíc sužují vážné problémy, které se odrážejí na stagnující životní úrovni obyvatelstva.
Lukašenko je na Západě označován za posledního evropského diktátora; Bělorusku vládne tvrdou rukou nepřetržitě od svého zvolení prezidentem v roce 1994. Bez ohledu na protesty ze zahraničí se neváhá tvrdě vypořádat s projevy kritiky či dokonce odporu.
Podle organizací na ochranu lidských práv bylo v Bělorusku od nabytí samostatnosti po rozpadu bývalého Sovětského svazu v roce 1991 vězněno celkem na 200 politických vězňů.
Aljaksandar Lahviniec z opozičního hnutí Za svobodu říká, že v současné době je jich přinejmenším devět.
Patří mezi ně i přední ochránce lidských práv v zemi Ales Bjaljacki, který se loni v září stal historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva. Lukašenkovi oddaná justice Bjaljackého odsoudila za údajné daňové úniky.
VŠE O HOKEJOVÉM ŠAMPIONÁTU ČTĚTE - ZDE
Běloruský režim se snaží systematicky umlčovat veškeré pokusy o svobodné vyjádření nesouhlasných názorů. Umožňuje mu to i skutečnost, že většina sdělovacích prostředků je v rukou státu. Málu existujících nezávislých médií úřady znepříjemňují život: jen loni zadržely více než 20 novinářů, kteří informovali o protivládních protestech.
Opozičníci tvrdí, že přesto je ve společnosti potenciál vůle po změnách. Podle Lahviniece by dokonce kolem 40 procent Bělorusů podpořilo členství v Evropské unii. Posílit řady odpůrců režimu by mohl trvající kritický stav socialistické centrálně řízené ekonomiky.
Podle dostupných údajů hrubý domácí produkt (HDP) v prvních devíti měsících loňského roku proti stejnému období v roce 2012 stoupl o 1,1 procenta, ale plán počítal pro rok 2013 s růstem 8,5 procenta. A průmyslová výroba ve stejném časovém srovnání poklesla o 4,6 procenta.
Vláda si je nebezpečí nespokojenosti vědoma, a proto se administrativními opatřeními snaží zachovat zdání růstu příjmů obyvatelstva. Přiměl ji k tomu i pokračující odliv kvalifikované pracovní síly. Průměrná mzda tak podle oficiálních ukazatelů za prvních devět měsíců loňska poskočila o 19 procent, což je ovšem vzhledem ke zvýšení HDP o pouhých 1,1 procenta zřejmý nepoměr.
V září průměrná mzda proti srpnu klesla o 3,1 procenta a činila 5,4 milionu běloruských rublů. Tato na první pohled závratná částka v přepočtu činí zhruba 10 600 korun.
Lukašenko má ovšem silného spojence v Rusku, které mu hospodářskou spoluprací pomáhá udržet se u moci. Ruský prezident Vladimir Putin nechce ve svém sousedství další bývalou sovětskou republiku, která pošilhává po Západě, jak se nyní děje na Ukrajině, a proto běloruského autokrata podporuje.
Při rozhovorech o možných politických změnách ale Ukrajinci často poukazují na negativní příklad sousední Ukrajiny. Takové "revoluce", takový vývoj a takovou situaci ve společnosi by si prý nepřáli.
Lukašenko se nicméně občas snaží vystupovat vůči Kremlu nezávisle: například když vyjádřil výhrady k postupu Moskvy vůči Ukrajině nebo když loni nechal zatknout a nějakou zadržoval ruského podnikatele Sulejmana Kerimova, blízkého Putinovi, kvůli krachu společného rusko-běloruského podniku produkujícího potaš.
