Otázka cti. Rusy zklamal bojkot oslav 9. května

Zahraničí
25. 3. 2015 18:30
Oslavy v Rusku na počest sedmdesátiletého výročí vítězství Rudé armády na hitlerovským Německem připadají na 9. května 2015 (ilustrační foto).
Oslavy v Rusku na počest sedmdesátiletého výročí vítězství Rudé armády na hitlerovským Německem připadají na 9. května 2015 (ilustrační foto).

Ani sankce USA a Evropské unie kvůli ukrajinské krizi ani nepřítomnost hlav států a vlád na olympijských hrách v Soči před rokem nezasáhla Rusy tak tvrdě jako bojkot oslav výročí konce druhé světové války ze strany Západu. To, že 9. května, na den vítězství Rudé armády na hitlerovským Německem, sedmdesát let po konci druhé světové války, někdejší spojenci nedorazí na oslavy, vnímá Moskva jako nebývalou urážku a přikládá jí rozhodující význam.

Vysloužilci přicházejí do ruské metropole po tisícovkách, aby oslavili své vítězství. Mnohým je přes devadesát let. Výročí za pět let se většina z nich už nedožije. Také proto pojala Moskva letošní oslavy tak velkolepě. Stejně jako u příležitosti šedesátého výročí se pozvánky rozletěly do celého světa. V roce 2005 přijela ještě většina pozvaných, včetně německého kancléře Gerharda Schrödera a amerického prezidenta George Bushe, aby veteránům vzdala čest. Při sedmdesátém výročí je ale všechno jinak.

Kvůli ruské politice v konfliktu na Ukrajině odmítl pozvání nejdříve americký prezident Barack Obama. Hostitele Vladimira Putina několikrát označil za "agresora". Cestu k sobě tito dva politici nenalezli ale ani předtím. Od konce studené války nebyly vzájemné vztahy obou zemí tak špatné jako nyní. Moskva prý ale očekává jejich další zhoršování.

Ruští vojáci pochodují přes Rudé náměstí během vojenské přehlídky (snímek z roku 2011).

Počínání německé kancléřky Angely Merkelové, která do Moskvy přijede aspoň 10. května, Rusko považuje za "chytrý kompromis". Merkelová by měla položit věnec u hrobu neznámého vojína a poklonit se obětem fašismu. Žádná země neutrpěla v druhé světové válce takové ztráty na lidských životech jako Sovětský svaz, který přišel o 27 milionů obyvatel.

K účasti na slavnostní přehlídce se ze zemí Evropské unie zatím přihlásily jen hlavy států a vlád z Česka, Řecka a Kypru. Rusko ale stále doufá. Pro velkou část Západu je však Putin "válečným štváčem". Postavit se vedle něj na tribunu na Rudém náměstí a přihlížet přehlídce tanků, raket a letadel považuje mnoho Evropanů za ostudu.

Ruští váleční veteráni na Rudém náměstí v Moskvě.

Odmítání účasti je "nepříjemná kampaň", která evropským politikům nedělá čest, uvedl ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov. "Uráží tím památku sovětských vojáků a vlastních krajanů, kteří padli v boji proti fašismu. Ale to si musí srovnat sami s vlastním svědomím," dodal Čižov.

Kreml upozorňuje, že přítomnost zahraničních hostů není třeba přeceňovat. V první řadě jde prý totiž o slavnost pro veterány. Jejich počet se odhaduje na 2,5 milionu po celé zemi. Prezident Putin ale svůj nesouhlas s postojem Západu neskrývá: "Nejen že jsme dnes svědky pokusů o přepisování, o zkreslování válečných událostí, ale potýkáme se i s cynickým a zcela nepokrytým lhaním, drzým urážením celé jedné generace lidí, která na světě vytvořila mír." Západ se podle něj chce tímto způsobem pomstít za to, že si Rusko připojilo poloostrov Krym a provádí samostatnou politiku vůči Ukrajině.

Ruští vojáci v tancích Sprut-SD během vojenské přehlídky v Moskvě (snímek z roku 2009).

"Cílem je podkopat sílu a morální autoritu Ruska, odepřít mu status vítězné mocnosti," uvedl Putin. Varoval také před tím, aby se historie stávala obětí "geopolitických mocenských her". To byl podle něj třeba případ ukrajinského návrhu, aby Rusko přišlo o právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Fakt, že Kyjev od nynějška nebude slavit den konce druhé světové války tradičně 9. května, ale stejně jako Západ 8. května, označili politici v Moskvě za protiruskou "hysterii".

Z šedesáti osmi pozvaných hostů jich přislíbilo podle ruského ministerstva zahraničí účast dvacet šest. Dostaví se mimo jiné nejvyšší představitelé Číny, Indie, Jižní Afriky, Kuby či Vietnamu. Severokorejský diktátor Kim Čong-un využije příležitosti k uskutečnění své první zahraniční cesty od nástupu do funkce. Právě tento kontroverzní host ale podle mnohých vrhá na celou akci špatné světlo.

Ruští vojáci oblečení v uniformách Rudé armády během Druhé světové války na vojenské přehlídce v Moskvě.

Komentátoři ve svých příspěvcích k diskuzi litují, že veteráni musí být při této velké oslavě svědky toho, že se jejich země na mezinárodním poli dostala do role outsidera. Účastníci tehdejších bojů udělali pro renomé své země "milionkrát více", než dělá Kreml dnes, napsal třeba publicista Anton Orech. Na svém blogu si mimo jiné stěžuje, že se slavnost proměnila v "hurá vlasteneckou hysterii". Celkem se 9. května uskuteční přehlídky v 28 ruských městech. Počítá se s 80 tisíci účastníky.

Autor: ČTK , DPAFoto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ