Ozbrojenci s ruskou vlajkou v parlamentu. Pohotovost letectva

Na budovách regionálního parlamentu a vlády na ukrajinském Krymu, které dnes ráno obsadily desítky neznámých ozbrojenců, byly vztyčeny ruské vlajky. Ukrajinská generální prokuratura na Krymu zahájila vyšetřování pro podezření z "terorismu". Prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov varoval, že Ukrajina bude považovat jakýkoli případný neohlášený pohyb ruských jednotek na Krymu mimo černomořskou základnu v Sevastopolu za akt agrese.

Obě krymské parlamentní budovy, ve kterých se útočníci v blíže neupřesněných uniformách zabarikádovali, obklíčila policie. Do pohotovosti byly uvedeny všechny policejní síly včetně speciálních jednotek, oznámil bez dalšího upřesnění ukrajinský prozatímní ministr vnitra Arsen Avakov. Podle očitých svědků jde o 30 až 50 mužů ozbrojených rychlopalnými a dalšími zbraněmi. Před vstupem do budovy rozstříleli jeho skleněné dveře.

Podle některých oficálně nepotvrzených inforrmací může jít o příslušníky speciálních jednotek Berkut, které zasahovaly v centru Kyjeva a jež nové ukrajinské vedení rozpustilo.

Pro ruské obyvatele Krymu jsou ale příslušníci jednotek Berkut hrdinové, kteří bránili legálně zvoleného prezidenta před pučisty.

Ruská diplomacie dnes zdůraznila, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. "Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována. 

Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v ukrajinském parlamentu varoval ruskou flotilu na Krymu, aby neopouštěla svou tamní sevastopolskou základnu. Ukrajina prý bude považovat jakýkoli pohyb ruských jednotek mimo černomořskou základnu za akt agrese.

Moskva se musí dodržet pravidla dohody, na jejímž základě může mít Rusko svou flotilu v Sevastopolu do roku 2042.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova, a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti ze strany Ruska.

Rusko momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolalo do Moskvy ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace. Útočné stíhací letouny v západním pohraničí Ruska, kde země hraničí i s Ukrajinou zmítanou krizí, byly uvedeny do bojové pohotovosti. Podle agentury Interfax o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.

Už ve středu uvedl šéf Kremlu do zvýšené bojové pohotovosti některé jednotky v západním a centrálním Rusku. Jde o zhruba 150 tisíc vojáků. 

Útočníci, kteří obsadili parlament na Krymu,  prý mají moderní zbraně. Krymské úřady se prý chystají přijmout jistá opatření.

Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.

"Bylo mi řečeno, že budovy parlamentu a rady ministrů okupují ozbrojenci v uniformách bez viditelných insignií," citoval Interfax vůdce menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova. Ten dodal, že ozbrojenci doposud nevznesli žádné požadavky.

Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt. "Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra," prohlásil Sikorski.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na blíže neupřesněné místní zdroje uvedla, že budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu. Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi protiruskými krymskými Tatary a proruskými přívrženci.

Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.

Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu (proruského) prezidenta Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. Od roku 1987 se Tataři začali spontánně vracet sami zpět.

Část obyvatel Krymu je ale zpět nijak nevítá.

Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen je znepokojen vývojem na Krymu. Na svém twitteru dnes Rusko vyzval, aby nečinilo žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či způsobit nedorozumění. V Bruselu dnes jednají ministři obrany aliance, sejít by se měli s představiteli ukrajinského ministerstva obrany.