Byla to scéna jako vystřižená ze špionážního thrilleru, ve kterém hrají hlavní role exotický autokrat, jeho bývalý kumpán a dnes protivník, západní politici a rozvědčíci. Letos v noci 29. května vtrhlo italské zvláštní komando do vily na okraji Říma a sebralo tam manželku a dceru kazašského "disidenta" Muchtara Abljazova. O dva dny později už obě seděly v malém rakouském tryskáči směr Astana.
Objednal si jejich faktický únos sám autokraticky vládnoucí kazašský prezident Nursultan Nazarbajev? Respektive jeho tajná služba KNB (Národní bezpečnostní výbor)?
Před dvěma týdny zadržela francouzská bezpečnost manžela a otce obou zmíněných Kazašek, padesátiletého Muchtara Abljazova.
Stalo se to blízko Cannes a akce s nasazením vrtulníku byla rovněž zralá na filmové zpracování.
Zatčenému, kterému sice Britové poskytli azyl, ale je na něj vydán zatykač Interpolu, hrozí vydání na Ukrajinu, do Ruska, případně do rodného Kazachstánu. Těžko říct, kam se mu chce méně. Každopádně doma v Kazachstánu jsou už nedobrovolně jeho manželka a šestiletá dcera.
Italská policie je sebrala při velké razii v jedné z vil v Casal Palocco na jihovýchodě Říma. Zřejmě doufala, že tam bude i Abljazov. Razii odůvodnila tím, že žena nemá platné doklady k pobytu v zemi. Právník rodiny ale okamžitě vyslovil vážné pochybnosti o právoplatnosti akce a tvrdil, že z deportovaných se staly rukojmí kazašského prezidenta.
Z kauzy se stal politický skandál, při němž italští novináři nachytali svého ministra vnitra jako lháře. A jak už zmíněno, aféra dostala i rakouský rozměr. Také proto, že stroj, který matku a dceru převezl z Itálie do Střední Asie, patřil soukromé rakouské společnosti Avcon, která prodává a provozuje menší letadla.
Rakouská stopa. Exkancléř špionem?
Že jde o "horký" náklad, se pracovníci Avconu dozvěděli, až když Italové na letišti Ciampino donutili matku a dceru nasednout do letadla. Jak řekl šéf právního oddělení Avconu Roman Wiedenhofer, dokonce se kvůli tomu spojili s rakouským ministerstvem vnitra, které je informovalo, že nejde o únos. Kdo si stroj pronajal, ale Avcon nechce zveřejnit.
I v Rakousku může mít skandál politický rozměr. Tak to alespoň vidí někteří novináři, kteří poukazují na jisté vazby mezi Avconem a socialisty (SPÖ). Navíc vídeňská prokuratura vyšetřuje podezření, zda sociální demokrat a bývalý kancléř Alfred Gusenbauer (2007 až 2008) nestojí za předáním některých důvěrných dokumentů rakouského parlamentu Kazachstánu.
Kdyby tomu tak bylo, hrozily by mu jako "špionovi" až tři roky vězení. Exkancléř a socialista je od roku 2010 poradcem kazašského despoty. Tajné listiny se údajně týkaly případu Rachata Alijeva, který se kdysi přiženil do rodiny kazašského prezidenta, poté se s ním tvrdě rozkmotřil a nějaký čas dělal velvyslance ve Vídni.
Je podezřelý, že se roku 2007 podílel na zavraždění dvou bankéřů Nurbanky, jednoho z největších finančních domů v Kazachstánu. Oběti nesly stopy mučení. Po krku jdou ale Alijevovi i jinde, kvůli praní špinavých peněz třeba v Německu.
Alijev se hájí mimo jiné tím, že podezřelé firmy založila jeho manželka Dariga, nejstarší ze tří Nazarbajevových dcer. Alijev si v souvislostí s přiženěním do vládcovy rodiny dělal velké plány, mířil hodně vysoko, úplně nejvýš, ale postupně se s tchánem rozkmotřil. Proto se musel rozvést. Přesněji, rozvedli ho. Podle Alijeva bez jeho vědomí.
Kazašský exdiplomat dostal roku 2009 na okresním hejtmanství v Hornu (Dolní Rakousko) cizinecký pas, s nímž se od té doby potloukal všude možně. Nezní však na jeho původní jméno, je v něm napsáno Rachat Šoraz. Už nějaký čas žije na Maltě, kde mu ale letos v červenci nejspíše zmrazili bankovní konto, uvedl tamní tisk. V rodném Kazachstánu ho v nepřítomnosti odsoudili za vraždu a vydírání ke čtyřiceti letům žaláře.
Pro Vídeň je to choulostivý případ. O jeho vydání se zatím Astana ale snaží bez úspěchu. Rakousko svůj postoj odůvodňuje státoprávními deficity v Kazachstánu.
Gauneři demokraty. Nebo obráceně
Osudy Rachata Alijeva a Muchtara Abljazova jsou jen jedněmi z mnoha případů, kdy Nazarbajevův klan bojuje s odrodilci a nepřáteli kazašského režimu i daleko za jeho hranicemi. Řada kazašských exilových politiků patřila kdysi k věrné družině dnes už dvaasedmdesátiletého prezidenta anebo profitovala z jeho autoritářského systému vlády.
Abljazov, jehož choť a dceru odvlekli do Kazachstánu, býval členem vlády a poté se činil v opozici. Netajil se dokonce ambicemi na prezidentský úřad. Proti opozici ale ústřední moc postupuje často velmi tvrdě a nejednou ji obviňuje ze snah o převrat.
Abljazovi kladli za vinu, že stál v pozadí nepokojů pracovníků v ropném průmyslu v těžařském centru Džanaödzen na jihozápadě země. Při krvavých střetech tam koncem roku 2011 zahynulo asi deset lidí. Nazarbajev drží moc pevně v rukou už dvě desítky let. Jeho regulérní prezidentský mandát končí roku 2016. Západní politici se v Astaně střídají jak svatí na orloji. Kazašská ropa a plyn jsou jasnými argumenty.
V zahraničí však Abljazov neproslul ani tak jako opoziční aktivista, ale spíše jako bohatý finančník a oligarcha. Je to muž mnoha tváří. Stačí si vybrat. Je to úspěšný byznysmen, gauner, mecenáš demokracie či nepřítel státu.
Kazašské úřady ho obviňují hlavně z praní špinavých peněz a zpronevěry. Finanční dům BAT-Bank, jehož byl šéfem a hlavním akcionářem, údajně ochudil o zhruba 3,8 miliardy eur (asi 95 miliard Kč). Po svém útěku ze střední Asie získal v roce 2011 v Británii politický azyl.
I tam se však dostal do střetu se zákonem, a tak po 22 měsících zmizel.
S Nazarbajevem jsou na nože, protože Abljazov, zřejmě z vytunelovaných peněz, pomohl rozbít televizní monopol státu. Patří k financiérům satelitního kanálu K+, který vysílá nezávislé informace až do těch nejzapadlejších koutů tohoto stepního státu.Údajně je i sponzorem neregistrovaného opozičního hnutí Alga.
Kdo nedrží basu - prásk
K místům, kde se kují kazašské pikle a spřádají intriky, patří i Švýcarsko. I tamní kazašští aktéři jsou velmi zámožní. Švýcarská justice vyšetřuje Dinaru Kulibajevovou, prostřední dceru prezidenta Nazarbajeva, která žije se svým manželem Timurem Kulibajevem v Curychu.
Někteří znalci Kazachstánu si myslí, že Kulibajev má velké šance stát se jednou Nazarbajevovým nástupcem. Ve Švýcarsku ale čelí podezření z podvodů a praní špinavých peněz v byznysu s ropou a plynem. Za právními kroky proti Kulibajevovým nestojí údajně nikdo jiný než Abljazov.
Nazarbajevova dcera navíc v Curychu zkřížila meče s Viktorem a Leilou Charpunovovými, kteří emigrovali z Kazachstánu do Švýcarska před šesti lety a mocně tam lobbují proti mocipánovi v Astaně.
Bývalý starosta Almaty je ve spojení s kazašskou domácí opozicí a doufá, že Nazarbajeva dotlačí k reformnímu kursu. Na podobné snahy ale Nazarbajev odpovídá protiúdery.
Kazašské elity vytvářející systém vlády se smějí beztrestně obohacovat tak dlouho, dokud jsou věrní prezidentovi. Kdo tuto loajalitu poruší, musí počítat s důsledky - například v podobě trestního stíhání.
S tím, kdo ohrožuje režim, se jedná bez skurpulí. Bývalého ministra a diplomata Altynbeka Sarsenbajeva, který zprvu patřil jako Abljazov do Nazerbajevova manšaftu, ale pak přešel k opozici, unesli v únoru roku 2006 s jeho tělesným strážcem. Poté je zavraždili na lesní mýtině nedaleko Almaty. Vrahy prý byli příslušníci tajné služby KNB.
Sarsenbajeva považovali za politika, který měl velké předpoklady, hlavně charisma, ke sjednocení opozice a získání podpory širokých vrstev obyvatelstva.
