Porošenko chce po EU zrušení víz pro Ukrajince

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úvodu summitu s vedením Evropské unie vyzval ke zrušení víz pro Ukrajince; zabránit by tomu podle něj nemělo ani počínání Moskvy na východě Ukrajiny, kde si konflikt s proruskými separatisty od loňského dubna vyžádal přes 6100 mrtvých. Kyjev obviňuje Rusko z agrese, Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá. Porošenko rovněž vybízel EU k vyslání mírové mise na východ Ukrajiny, avšak unijní partneři nabídku okamžitě odmítli.

Zrušení unijních víz v nejbližší době by podle Porošenka významně podpořilo prozápadní orientaci Ukrajiny. "Ukrajinci jako Evropané mají právo na jednu z klíčových svobod, na které spočívá evropská integrace, svobodu pohybu a mezilidských kontaktů," zdůraznil. Ukrajinský prezident rovněž vybídl EU, aby potvrdila, že se Ukrajina může v budoucnu stát členskou zemí unie, samozřejmě pokud splní všechny podmínky. Ukrajina podle něj bude během pěti let schopna splnit podmínky pro podání přihlášky ke vstupu do EU.

"Máme ambiciózní plány a víru, a právě proto prohlašuji, že během pěti let musíme zajistit efektivní uplatnění asociační dohody a splnit podmínky, které jsou nezbytné, abychom podali přihlášku ke členství," řekl šéf státu podle agentury Unian. Současně zdůraznil, že evropská budoucnost země závisí především na samých Ukrajincích.

"Doufáme v posílení klíčové role EU v mírovém procesu," uvedl Porošenko a připomněl, že Kyjev se obrátil na OSN a EU s žádostí o vyslání mírových jednotek. Avšak předseda Evropské rady Donald Tusk okamžitě uhasil Porošenkovy naděje. "Víme o ukrajinském očekávání, ale momentálně není možné vyslat vojenskou misi, tato otázka se v unii ještě ani neprojednávala," řekl na tiskové konferenci. Unie je podle něj ochotna - "jakmile to bude možné" - vyslat civilní experty, aby zhodnotili "humanitární situaci" v oblasti konfliktu, který si od loňského dubna vyžádal více než 6100 životů. Situace zůstává napjatá, evropští pozorovatelé hlásí z okolí přístavu Mariupol nejtvrdší střety od vyhlášení příměří v polovině února.

Nynější kyjevský summit je první od uzavření asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Na pořadu má především reformy na Ukrajině, které podle kritiků dosud v praxi spíše váznou, podobně jako boj proti korupci.

"Máte silného nepřítele, ale také mnoho přátel. Můžete počítat s pomocí, ale to nebude stačit, pokud sami nezměníte Ukrajinu," řekl Tusk. "Nemůžeme udělat celou práci za vás, místo ukrajinského lidu, vlády, parlamentu. Je na vás, abyste udělali reformy a z Ukrajiny se stala prosperující, spravedlivější, zkrátka lepší země."

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v Kyjevě odmítl ruský požadavek dalšího odkladu dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. "Nemyslíme si, že by to byl moudrý a dobrý nápad," řekl s tím, že dohoda by měla platit od 1. ledna příštího roku. Ve společném prohlášení Porošenko, Tusk a Juncker vyjmenovali úkoly, které by Kyjev měl splnit. Kromě boje proti korupci jde i o ústavní a soudní reformu, transparentnost energetiky a veřejných financí.

Ukrajina se nyní snaží odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Tamní ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe poloostrova Krym Ruskem. Během příštích čtyř let by měla Ukrajina získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž EU kolem 40 miliard dolarů (zhruba bilion korun).

Juncker potvrdil ochotu EU přispět částkou 1,8 miliardy eur, jakož i poskytnout 70 milionů eur na zabezpečení havarované jaderné elektrárny v Černobylu.