Zpráva prezidenta
Porošenko: Na Ukrajině je přes devět tisíc ruských vojáků

Před "rozsáhlou invazí" podél celé ukrajinské hranice s Ruskem, na níž musí být připravena armáda,  v parlamentní projevu v Kyjevě varoval ukrajinský prezident Petro Porošenko. Na východě země je podle něj ve zbrani 50 tisíc "ukrajinských hrdinů", proti nimž prý stojí 9 tisíc ruských vojáků podporujících donbaské separatisty. O situaci v zemi bude v pátek na mimořádné schůzi jednat Rada bezpečnosti OSN.

Porošenko hovořil k poslancům v době nových těžkých bojů u obce Marjinka na východě Ukrajiny. Podle zprávy ukrajinské armády tam ve středu zahynulo kolem 80 povstalců a víc než sto jich utrpělo zranění. Ukrajinský tisk označil konflikt u Marjinky za nejvážnější porušení příměří za poslední půlrok a nejkrvavější incident od února, kdy byla v běloruském Minsku podepsána dohoda o klidu zbraní. Rada bezpečnosti má v pátek o krizi v Donbasu jednat na žádost Litvy, debata má být veřejná.

Klid na donbaské frontě není ani dnes. Agentura Unian oznámila, že za posledních 24 hodin tam zahynulo v přestřelkách pět ukrajinských vojáků a téměř 40 jich bylo zraněno. Kde k ukrajinským ztrátám došlo, zpráva neuvádí. Z odpovědnosti za nové incidenty se vzájemně obviňují armáda a separatisté.

Porošenko v projevu přiznal, že útok separatistů byl odražen díky těžkým zbraním, které ukrajinská strana původně stáhla z dohodnuté linie příměří. "Povolali jsme dělostřelectvo a útok odrazili," řekl ke středečním bojům. Ujistil také, že potom byla těžká technika opět stažena.

Ve chvíli, kdy začal Porošenko hovořit v parlamentu, obrátil se v Moskvě na novináře mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Obvinil Kyjev, že nové boje na východě Ukrajiny vyprovokoval záměrně právě nyní, aby vyvolal nový tlak na Evropskou unii, která bude rozhodovat o prodloužení sankcí proti Rusku. "Ukrajinská strana zhoršila před blížícími se významnými mezinárodními událostmi napětí mnohokrát i v minulosti," řekl Peskov.

Na zostření bojů reagoval i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Po jednání se svým ukrajinským kolegou Pavlem Klimkinem na Twitteru napsal, že Moskva by měla uplatnit svůj vliv na proruské separatisty na východě Ukrajiny a přimět je, aby zastavili boje. "Musíme situaci (na Ukrajině) dostat pod kontrolu. Nesmíme dopustit, aby se zhroutil mírový proces z Minsku," uvedl šéf německé diplomacie. "Vyjasníme si s Ruskem, aby od něj vyšel signál k separatistům, že mají zastavit boje a dodržovat příměří," napsal.

V Bruselu mluvčí evropské diplomatické služby Maja Kocijančičová vyjádřila obavu, že obnovení takto intenzivních bojů vyvolá novou spirálu násilí a utrpení. "Je třeba plně respektovat příměří a zajistit stažení všech těžkých zbraní," podotkla mluvčí. Uvedení všech částí minských dohod do života je podle ní možné jen za předpokladu trvalého klidu zbraní, který budou moci ověřit pozorovatelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.