Osladí Ukrajincům život čokoládový král? O nejvyšší ústavní funkci se při květnových prezidentských volbách na Ukrajině mohou ucházet až dva tucty politiků, kteří zatím odevzdali přihlášky ústřední volební komisi a složili požadovanou kauci. Hlavním favoritem voleb je fabrikant a výrobce sladkostí Petro Porošenko. Jeho největší konkurentkou se zatím zdá být bývalá premiérka Julija Tymošenková.
Registraci opravňující k účasti ve volební kampani podle komise zatím obdrželo sedm lidí. Nejsilnější ukrajinské politické strany rozhodly o svých kandidátech na víkendových volebních sjezdech.
Strana Vlast vysílá do boje svou předsedkyni Juliji Tymošenkovou, vůdce hnutí UDAR Vitalij Kličko svou kandidaturu překvapivě stáhl a rozhodl se podpořit Porošenka.
Strana regionů označila za svého oficiálního kandidáta bývalého gubernátora Charkovské oblasti Michaila Dobkina, stoupence těsné spolupráce s Ruskem. Za národovecky orientovanou stranu Svoboda bude kandidovat její předseda Oleh Ťahnybok.
Na Tymošenkovou padl čerstvě stín kvůli tajně natočenému a zveřejněnému telefonátu, v němž se nijak nemazlí ani s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, ani s Rusy žijícími na Ukrajině. Šéfovi Kremlu, tomu "bastardovi", by expremiérka nejraději "vpálila kulku do hlavy" a miliony Rusů na Ukrajině by "vyřídila atomovými bombami".
Telefonát z 18. března zveřejnily ruské státní televize Russia Today a Rossia 1. Pořídila ho zřejmě ruská tajná služba a nejméně na jednom místě se zdá, že je sestříhán a pozměněn. To však nic nemění na tom, že jeho obsahem byla například vláda v Berlíně zděšena.
Porošenko - kam vítr, tam plášť
Největší šance dosáhnout na prezidentský úřad má na startu volební kampaně Porošenko, výrobce čokoládových pochoutek. V průzkumech se pro známého osmačtyřicetiletého podnikatele a politika vyslovuje asi čtvrtina dotázaných, pro Tymošenkovou jen kolem osmi procent.
Na straně druhé, expremiérčina partaj Baťkivščyna je mnohem vlivnější než Solidarnost, strana Porošenka. Zatím se nicméně zdá, že hlavní bitvu o křeslo prezidenta svedou tito dva.
Na rozdíl od charismatické a emocionální političky s blonďatým copem, která je vždy připravena k ostrým výrokům i krokům, působí její hlavní konkurent zdrženlivě a umírněně. Zdá se však, že právě to působí dobře na voliče, kteří jsou dlouhodobě znechucení ze zkorumpovaných politiků, hořce zklamaní z toho, že neplní své sliby.
Paradoxní je, že Porošenko ztělesňuje přesně to, čemu chtěl Majdan mimo jiné zabránit. Tomu, aby se hlavou státu opět stal boháč. Nastavovali snad v centru Kyjeva demonstranti krky a umírali proto, aby jim znovu vládl oligarcha?
Pro část voličů je Porošenko nepřijatelnou až nenáviděnou figurou. Další voliči uvažují opačně. V úspěšném Porošenkově podnikání vidí důkaz, že by mistrovsky zvládl i úkoly spojené s řízením země. A současně doufají, že by čokoládový král svou mocenskou pozici nezneužil k vlastnímu obohacování, jak je na Ukrajině zvykem.
Porošenko je zastáncem politických reforem a prozápadního kurzu země, ale mnozí mu vyčítají, že nemá páteř a že je takzvaně "kam vítr, tam plášť". Jen málokdo se v ukrajinské politice dokázal postavit téměř vždy na tu správnou stranu.
Kvůli svému kličkování si tak vedle "čokoládového krále" vysloužil rovněž označení "čokoládový zajíc".
Rusové sladkosti Porošenka milují. Ale jeho samotného?
Porošenkovo jmění odhadl loni Forbes na jednu miliardu eur. V jeho vlasti se někdy hovoří až o 1,2 miliardy eur. Základy svého podnikatelského vzestupu položil odborník na mezinárodní ekonomii začátkem 90. let minulého století. Nejdříve obchodoval s kakaovými boby. Poté začal kupovat továrny na výrobu sladkostí, které postupně sloučil do gigantu Roshen. Vedle toho vlastní automobilku, loděnici a televizní stanici Kanal 5. Roshen vyrobí každý rok zhruba 450 tisíc tun pralinek a dalších sladkostí, z nichž se více než 40 procent prodá v Ruské federaci.
Zákazníci kupující výrobky Roshenu oceňují vysoký podíl kakaa v nich a malý podíl přídavných látek.
Právě s exportem do Ruska však může mít Porošenko problémy. Kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zakázala loni Moskva dovoz některých produktů Roshenu, hlavně pralinek Monblan zabalených v zeleném papíru se zlatou mašličkou. Nahoře čokoláda, uvnitř krém a lískové oříšky.
Je nejen hodně sladká, ale pokud bychom věřili panu Gennadiji Oniščenkovi, vrchnímu dohlížiteli nad ruskými potravinami, znamenala i nebezpečí pro lidské zdraví.
Bylo to ale zřejmě jinak, podle části ruských komentátorů se Porošenkovy laskominy staly obětí války mezi Moskvou a Kyjevem o prozápadní či proruskou orientaci Ukrajiny. A boj o sladkosti pokračuje.
Před třemi týdny se uskutečnily dvě razie v Porošenkových továrnách v Lipecku ve středním Rusku. Výrobny de facto převzaly ruské úřady. Byla rovněž zablokována konta oligarchových fabrik na ruském území.
V Porošenkových továrnách na Ukrajině pracuje kolem deseti tisíc lidí. U svých zaměstnanců je nejvyšší šéf oblíben. Na rozdíl od svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a expremiérky Julije Tymošenkové dbá ve svých firmách na dobré pracovní klima a platí na mzdách více, než je obvyklé.
Majdan Porošenka se skřípěním zubů akceptuje
Během své politické kariéry dokázal Porošenko doma dobře spolupracovat jak s proruským, tak prozápadním táborem. Začal koncem devadesátých let v řadách sociální demokracie, která tehdy podporovala promoskevského prezidenta Leonida Kučmu.
Byl také u začátků Strany regionů, která se později stala politickou silou podporující Viktora Janukovyče. Roku 2001 však miliardář změnil svůj kurz a začal pomáhat Viktoru Juščenkovi, který uchopil moc o tři roky později během takzvané oranžové revoluce. Za Juščenkovy vlády se čokoládový magnát stal tajemníkem bezpečnostní rady.
V té době začalo nepřátelství mezi Porošenkem a tehdejší šéfkou vlády Julijí Tymošenkovou. Kvůli veřejnému obvinění z korupce ho z bezpečnostní rady propustili, přičemž odstoupil i kabinet Tymošenkové.
Během druhého premiérství "plynové princezny" se Porošenko stal roku 2009 jejím ministrem zahraničí. Jako šéf diplomacie měl ale jepičí život, v úřadě zůstal pouhých pět měsíců. V roce 2012 už opět pracoval pro proruskou vládu Mykoly Azarova. Pak se však Porošenkova korouhvička opět otočila.
Poté, co prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, postavil se na stranu bývalé opozice a protestů na Majdanu. Majdanští, už tak rozhádaní, ho v jeho snahách o získání prezidentského úřadu nejspíše podpoří, byť se skřípěním zubů. Nikdo vhodnější se zatím nerýsuje.
Vedle zmíněných kandidátů na křeslo hlavy státu už složil volební kauci 2,5 milionu hřiven (4,5 milionu korun) i Dmytro Jaroš, vůdce pravicových radikálů z Pravého sektoru, který vystupuje v roli nezávislého. Po nejvyšším úřadu touží též bývalí ministři Serhij Tihipko, Jurij Bojko, Oleksandr Klymenko a Natalja Korolevská, šéf ukrajinské židovské obce Vadym Rabynovyč nebo bývalý ředitel ukrajinské rozvědky Mykola Malomuž.
Přihlášky všech 24 kandidátů má volební komise posoudit do konce tohoto týdne.
Že má Porošenko zatím největší šance stát se ukrajinským prezidentem, naznačil i další krok Vitalije Klička. V pondělí vyzval Tymošenkovou, aby se své kandidatury vzdala - ve prospěch čokoládového krále. Kličko to uvedl v komentáři pro německý list Bild, kam pravidelně přispívá.
Ukrajinu podle Klička čekají obrovské reformy, ale země podle něj čelí hrozbě nové ruské agrese. "Proto otevřeně prohlašuji: musíme mít kandidáta společného pro všechny demokratické síly, abychom zemi dál nedestabilizovali," konstatoval šéf strany UDAR.
