Raoul Wallenberg
Pozůstalí po zachránci Židů žalují ruskou rozvědku

Proti ruské tajné službě FSB podala u moskevského soudu stížnost rodina Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory. Pozůstalí po švédském diplomatovi žádají přístup k archivům FSB. Wallenberga v roce 1945 zatkli v Budapešti sovětští vojáci a od té doby byl nezvěstný. Loni ho švédské úřady prohlásily za mrtvého.

Příbuzní se chtějí dostat k originálním dokumentům týkajícím se Wallenberga, které FSB zdědila po sovětské KGB. Rodina se na FSB opakovaně marně obracela a zatím získala jen neúplné materiály, řekl právník pozůstalých Ivan Pavlov.

"Tento případ je nejen příležitostí k obnovení památky pozoruhodného člověka, ale také dalším krokem v boji proti nedostupnosti archivu FSB," dodal podle agentury AFP.

Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédského velvyslanectví v Budapešti. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.

V lednu 1945 zadrželi Wallenberga v Budapešti sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947. Mnozí historikové to však zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté.

Loni na konci října švédské úřady prohlásily Wallenberga za mrtvého a jako datum úmrtí označily 31. červenec 1952, kdy by mu bylo 39 let. Nejen pro Švédy a pro Židy se Wallenberg stal legendárním hrdinou. Mimo jiné byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy, který Izrael uděluje osobám nežidovského původu, jež přispěly k záchraně Židů před holokaustem.