Po pátečním vyhlášení jednostranného zastavení palby ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem panuje na východě Ukrajiny nadále napětí. Proruští separatisté v noci na dnešek podle ukrajinských sil ostřelovali jejich stanoviště a zranili několik vojáků. Z nedodržování příměří obviňují Kyjev proruští separatisté i samotná Moskva, která navíc prohlášení Kyjeva označila za ultimátum.
USA, Francie a Německo Rusku pohrozily dalšími sankcemi, pokud nezajistí zmírnění napětí, načež ruský prezident Vladimir Putin nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu. Ukrajinští pohraničníci tvrdí, že proruští separatisté na východě země neberou ohled na příměří vyhlášené v pátek večer.
V noci na dnešek prý minomety a automatickými puškami zaútočili na dvě ukrajinská stanoviště a zranili další tři vojáky; od pátečního večera dohromady už devět. Obvinění z porušování příměří, které je součástí širšího mírového plánu, však přicházejí i z druhé strany. "Premiér" proruské Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj dnes tvrdil, že odstřelování východoukrajinského města Slavjansk ukrajinskými jednotkami pokračuje. Podobně se vyjádřil také proruský gubernátor Donbasu Pavel Gubarev.
Dočasný konec ozbrojených akcí ukrajinské armády má umožnit rebelům složit zbraně, ale podle Borodaje prezident jednoho státu nemůže požadovat "od druhého státu" složení zbraní a kapitulaci ozbrojených sil. "Je načase Porošenkovi a dalším vůdcům kyjevské junty objasnit, že jejich jurisdikce se na Doněckou lidovou republiku nevztahuje; Doněcká lidová republika je nezávislým státem," řekl Borodaj.
Negativní postoj k Porošenkovu kroku, který by měl být prvním bodem realizace jeho mírového plánu, už projevila i Moskva. Tisková služba Kremlu uvedla, že oznámené příměří spíše vypadá jako ultimátum dané povstalcům. Ministr zahraničí Sergeje Lavrov dnes zdůraznil, že mírový plán ukrajinského prezidenta je porušením dubnové ženevské dohody o stabilizaci situace na Ukrajině, protože v něm prý chybí návrh na jednání se separatisty. Lavrov také Kyjev kritizoval za údajně zvýšenou vojenskou aktivitu na východě země.
Naopak americký prezident Barack Obama, jeho francouzský protějšek François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová po vzájemných telefonických konzultacích pohrozili Rusku novými sankcemi. "Shodli se, že kdyby Rusko nepodniklo okamžité konkrétní kroky k deeskalaci situace na východě Ukrajiny, Spojené státy a Evropská unie by koordinovaly další kroky vůči Rusku," uvedl Bílý dům.
Místo deeskalace dnes ale prezident Putin nařídil bojovou pohotovost pro jednotky centrálního vojenského okruhu. Mimořádné prověrky bojové připravenosti se zúčastní 65.000 vojáků a 5500 bojových vozidel, uvedl podle agentury Interfax ruský generální štáb. K uvolnění napětí zřejmě nepřispěje ani další krok Ruska, které vyhlásilo mezinárodní pátrání po ukrajinském ministrovi vnitra Arsenu Avakovovi a gubernátorovi Dněpropetrovské oblasti Igoru Kolomojském. Moskva je podezírá z podílu na vraždách a používání zakázaných prostředků a metod při vedení války na východě Ukrajiny.
