Estonské úřady během noci na pátek z centra metropole Tallinnu pomník připomínající válečné oběti Rudé armády. Při celonočních násilných protestech, nejhorších od získání nezávislosti v roce 1991, byl jeden člověk zabit a 12 policistů a 44 demonstrantů utrpělo zranění. Na 300 lidí bylo zatčeno. V reakci na odstranění pomníku horní komora ruského parlamentu schválila rezoluci vyzývající k přerušení diplomatických vztahů s Estonskem a šéf ruské diplomacie pohrozil vážnými kroky proti Tallinnu.
Obětí nepokojů se podle agentury ITAR-TASS stal ruskojazyčný obyvatel Estonska jménem Dmitrij. Podle policie asi dvacetiletý mladík podlehl v nemocnici bodné ráně nožem. Ale ruská agentura cituje nejmenovaného očitého svědka, podle něhož se Dmitrij stal obětí policejní brutality.
"Není žádný důvod vidět souvislost mezi smrtí Dmitrije a policejním zásahem," oponovala estonská prokuratura.
Ve čtvrtek večer proti plánovanému odstranění pomníku protestovalo přibližně 1500 demonstrantů hlavně z řad ruskojazyčné menšiny. Část se snažila prolomit řady policistů střežících pomník. Pořádkové síly proti nim použily slzný plyn a nasadily vozidlo s vodním dělem, demonstranti rozbíjeli okna, házeli na policisty kameny a lahve a podpálili autobusovou zastávku.
Později se nepokoje přenesly na různá místa hlouběji do města. Tam podle agentury DPA nabraly podoby vandalismu, při němž mladí lidé, často opilí, ničili autobusové zastávky, převraceli auta, plundrovali obchody a házeli na policisty láhve a kameny. Estonská vláda chce památník i ostatky 14 padlých, kteří jsou zde údajně pochováni, přesunout i přes ostré protesty Moskvy z centra hlavního města na válečný hřbitov.
Protesty se zvrhly ve vandalství
Násilný průběh protestů estonskou veřejnost šokoval. "Že se demonstrace zvrhnou v takové vandalství, všechny překvapilo," zhodnotil politolog Vello Pettai z univerzity v Tartu. Proruský aktivista Dmitrij Klenskij obviňuje ze čtvrtečních událostí estonskou vládu. Domáhá se osobní omluvy premiéra Andruse Ansipa, rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných parlamentních voleb.
Horní komora ruského parlamentu, v pátek schválila usnesení požadující přijmout proti Estonsku i nejtvrdší protiopatření, včetně přerušení diplomatických vztahů. Rezoluce však není pro prezidenta Vladimira Putina závazná. Ve Státní dumě, dolní parlamentní komoře, mezitím zazněl návrh, aby byl ruský velvyslanec v Tallinnu povolán do Moskvy na konzultace.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov pohrozil, že Moskva na odstranění pomníku odpoví bez hysterie, ale vážnými kroky. Podle mluvčího ministerstva zahraničí se reakce připravuje.
Odstranění pomníku kritizoval i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. "Je to nevkusné a neuctivé, jak se v Estonsku zachází s památkou na mladé ruské vojáky, kteří položili život v boji proti fašismu," prohlásil Schröder, který v současnosti kromě jiného působí v čele konsorcia, které buduje plynovod z Ruska do Německa.
Nad událostmi v Tallinnu vyjádřil lítost finský prezident Matti Vanhanen a vyzval k nenásilnému řešení. Nicméně je přesvědčen, že Estonsko své problémy dokáže řešit samo.
Památník, bronzovou sochu vojáka Rudé armády, nechal Sovětský svaz postavit v Tallinnu v roce 1947. V Estonsku, které bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu, měla připomínat padlé v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům. Podle odhadů v druhé světové válce zahynulo až 14 milionů sovětských vojáků a sedm milionů civilistů.
Pomník nicméně Estoncům spíš připomíná déle než půl století trvající sovětskou okupaci. Jinak však na pomník hledí ruská menšina, tvořící přibližně třetinu z 1,3 milionu obyvatel této pobaltské republiky. Avšak 160.000 místních Rusů dosud nezískalo estonské občanství. Pro udělení občanství je třeba ovládat estonštinu.
Sovětské jednotky obsadily Pobaltí v roce 1940, ale po útoku Německa byly vytlačeny, SSSR ho znovu ovládl v roce 1944. Pobaltské země získaly nezávislost v roce 1991. Nyní Rusko rozhněvalo také to, že pomník byl rozřezán a odstraněn v předvečer 9. května, slaveného jako den sovětského vítězství nad nacismem.
Foto: archiv
