Zástupci kyjevských demonstrantů dnes po jednání s dvojicí evropských ministrů zahraničí zmocnili vůdce opozičních stran uzavřít s prezidentem Viktorem Janukovyčem dohodu o politickém řešení krize a ukončení krveprolití. Oznámilo to na Twitteru německé ministerstvo zahraničí. Sbor povstaleckých vůdců z náměstí Nezávislosti o svém stanovisku rozhodl po schůzce s Frankem-Walterem Steinmeierem a Radoslawem Sikorským hlasováním.
Ukrajinská hlava státu a opoziční předáci poté dohodu o ukončení politické krize, sjednanou Evropskou unií, podepsali. Podle ruských novinářů však smlouvu odmítá podepsat ruský zmocněnec Vladimir Lukin.
Steinmeier ani Sikorski novinářům nesdělili, zda si demonstranti pro svůj souhlas kladli nějaké podmínky. Agentura Interfax napsala, že v budoucí vládě nesmí podle demonstrantů být dosavadní ministr vnitra Vitalij Zacharčenko a generálním prokurátorem nesmí být Viktor Pšonka, který prokuraturu dosud řídí.
Oba evropští ministři zahraničí se po schůzce s "Radou Majdanu" odebrali do sídla prezidenta, aby ho informovali o výsledku. Do sídla prezidenta Janukovyče dnes podle ukrajinských médií zamířil i vůdce opozičního hnutí UDAR Vitalij Kličko.
Výhrady Majdanu byly považovány za hlavní, ne-li poslední překážku pro dosažení dohody. Nejistý je ale podle některých novinářů i postoj opoziční strany Vlast, jejíž poslanecká frakce v parlamentu hledá společné stanovisko. O výsledku jednání zatím poslanci neinformovali, ale agentura Interfax má signály o tom, že je komplikované.
Proti jakékoli dohodě s Janukovyčem se staví vůdkyně strany Julija Tymošenková.
Janukovyč už dnes v poledne potvrdil dohodu s opozicí s tím, že vypíše předčasné prezidentské volby a bude souhlasit s návratem ke znění ústavy z roku 2004, tedy s omezením prezidentských pravomocí. Oznámil rovněž, že hodlá vytvořit koaliční vládu národního porozumění.
"Prohlašuji, že uspořádám mimořádné prezidentské volby a zasadím se o návrat k ústavě z roku 2004 s přerozdělením pravomocí směrem k parlamentní republice," uvedl prezident v prohlášení. "Zahájím rovněž proceduru formování vlády národního porozumění," uvedl.
Janukovyč tak vyšel vstříc základním požadavkům opozice, i když časový harmonogram jednotlivých kroků jeho prohlášení neobsahuje. Podle dřívějších informací by proces ústavní reformy měl skončit v září a prezidentské volby by se měly konat v prosinci.
Původní termín hlasování o hlavě státu byl březen 2015.
Podle ukrajinských médií byly či jsou příčinou komplikací i spory v řadách opozičních poslanců. Zastupitelé strany Vlast se na svém stanovisku zatím nedohodli a jejich debata dnes zablokovala jednání parlamentu. Ohlášená hodinová přestávka v parlamentní rozpravě se protáhla a strana Vlast stále nemá jasno o tom, jak se k dohodě postavit.
Podle ruských médií dohodu o předčasných volbách, ústavní reformě a prozatímní vládě odmítl podepsat i emisar ruského prezidenta Vladimira Putina, respektovaný ruský ombudsman Vladimir Lukin. Důvody jeho odmítavého stanoviska agentura Interfax ve své zprávě neoznámila. Lukin si prý už objednal místo v letadle do Moskvy.
U ukrajinského parlamentu ráno opět vypuklo násilí. Ozbrojení útočníci podle kyjevské policie napadli střelbou příslušníky vojsk ministerstva vnitra, kteří budovu střeží. Útočníci se prý pokusili proniknout do sněmovny, na místě jsou zranění. Podle opozice se naopak do parlamentní budovy pokusili proniknout policisté, ale byli vytlačeni.
Ukrajinský ministr vnitra Vitalij Zacharčenko pak oznámil, že krvavé srážky mezi demonstranty a policií si od úterý v centru Kyjeva vyžádaly osmdesát mrtvých, mezi nimiž bylo třináct policistů. Demonstranti podle něj hájí zájmy "hrstky extremistů", kteří se stali "figurkami v chaotickém scénáři podobném vývoji v Sýrii a Egyptě".
Jednání o řešení politické krize se v noci kromě prezidenta Janukovyče a ministrů zahraničí Německa a Polska Franka-Waltera Steinmeiera a Radoslawa Sikorského účastnil ruský emisar Vladimir Lukin a vůdci ukrajinské opozice Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňuk a Oleh Ťahnybok.
Krymský parlament mezitím oznámil, že je rozhodnut anulovat usnesení sovětského komunistického politbyra z roku 1954, které zmocnilo tehdejšího vládce SSSR Nikitu Chruščova předat Ukrajině "darem" černomořský poloostrov Krym.
O odvolání darovacího dekretu mají poslanci hlasovat v nejbližší době. Proti návrhu se však postavil šéf autonomní krymské vlády.
Západoukrajinský Lvov vyhlásil třídenní smutek k uctění památky desítek lidí, kteří zemřeli při střetech v Kyjevě. Starosta Andrij Sadovyj vyzval ke zrušení zábavních akcí ve městě, státní vlajky na ulicích a budovách budou opatřeny černými stuhami. Ze Lvova na východ směřují autobusy dobrovolníků, kteří mají v Kyjevě posílit řady obránců Majdanu, tedy centrálního náměstí Nezávislosti. Jen v pátek do metropole ze Lvova dorazilo osm plně obsazených autobusů, napsala agentura Unian.
