Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal zákon, který trestá vězením popírání sovětské role při porážce nacistického wehrmachtu ve druhé světové válce. Zákon u liberální ruské veřejnosti vyvolává obavy nejen z posílení cenzury a omezení svobody slova, ale i z kriminalizace ruské historické vědy a neoficiálních názorů na průběh válečných událostí.
Za odmítání faktů prokázaných poválečným tribunálem v Norimberku a za šíření vědomě lživých informací o válečných dějinách Sovětského svazu může být uložen až pětiletý trest vězení a pokuta do půl milionu rublů (téměř 280 tisíc korun). Zákon netrestá jen odmítání státem posvěcené verze o průběhu a výsledcích války, ale i šíření "neuctivých informací" o válečných výročích a akcích s nimi spojených.
| Nový cenzurní zákon má chránit hlavně děti |
|
Putin podepsal také zákon o zákazu vulgárních výrazů v literárních a výtvarných dílech, sdělovacích prostředcích a divadelních a zábavních podnicích. Kontroverzní právní úprava v ruských uměleckých kruzích vyvolává obavy z dalšího zesílení cenzury, neblaze se podle kritiků může projevit zejména ve filmové a televizní tvorbě. Na dodržení zákona bude dohlížet cenzurní úřad Roskomnadzor.
Stigma zakázané podívané se dostalo i některým dílům kresleného filmu "Jen počkej, zajíci" ruského režiséra Gennadije Sokolského, které znají i čeští diváci. Zajíc, který je dodnes zřejmě nejpopulárnější kreslenou postavou ruských dětí, si totiž v některých dílech nespisovně uleví a jeho věčný soupeř vlk kouří či dokonce pije pivo.
|
Podle kritiků tak bude napříště možné trestně stíhat kohokoli, kdo dá například veřejně najevo nelibost nad průběhem vojenské přehlídky k výročí konce války na Rudém náměstí v Moskvě. Odborné kruhy se obávají, že kriminalizován bude i případný alternativní pohled na moderní ruské dějiny.
Podle renomovaného ruského komentátora Vladimira Poznera má nový zákon "zavřít ústa novinářům, historikům a spisovatelům" a prakticky znemožnit kritiku bolševického diktátora Josifa Stalina, který v Sovětském svazu za války vládl.
Druhá světová válka a vítězství Rudé armády ani 69 let po dobytí Berlína ze stránek ruských státních médií nemizí. Odkaz historického vítězství je dodnes základem ruské oficiální ideologie, těžištěm státní propagandy a pilířem národní hrdosti. Novináři či občanští aktivisté, kteří se vychýlí od oficiální verze dějin, se do problémů dostávali už v době, kdy dnes podepsaný zákon čekal na projednání v parlamentu.
Televizní kanál Dožď se například ocitl pod palbou kritiky, když koncem ledna vysílal anketu spojenou se 70. výročím ukončení nacistické blokády Leningradu. Nezávislá stanice se zeptala diváků, zda nebylo lepší kapitulovat a ušetřit statisíce životů. V blokádě, která trvala 872 dnů, zahynul podle odhadů hladem a vyčerpáním až milion lidí. Televizi pro podezření z extremismu vyšetřuje generální prokuratura.
V Rusku známý satirik a spisovatel Viktor Šenderovič si vysloužil kritiku Kremlu, když v únoru přirovnal probíhající zimní olympijské hry v Soči k hrám z roku 1936 v Berlíně, které diktátor Adolf Hitler zneužil k propagaci nacistické ideologie. Poslanecká frakce vládní strany Jednotné Rusko žádala omluvu a komunisté posílení cenzury.
