Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku

Vladimir Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku, oznámil Kreml. Informace byla zveřejněna několik hodin před dnešním Putinovým projevem o vývoji na Krymu, který je ohlášen na 15. hodinu moskevského času (poledne SEČ). Podle některých spekulací by smlouva mohla být podepsána právě při této příležitosti. Skupina G8 kvůli posledním krokům Moskvy pozastavila Rusku členství.

Ruský prezident bude hovořit před členy obou komor ruského parlamentu a vlády. Některé neoficiální zdroje tvrdí, že při tomto zasedání ve slavnostním kremelském Georgijevském sále bude podepsána smlouva s krymskými představiteli o připojení dosud ukrajinského poloostrova k Rusku. Obdobný dokument by se měl týkat i krymského přístavu Sevastopol, který si chce udržet svůj zvláštní status.

Podle úterní zprávy tiskové služby Kremlu ruský prezident oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.

Moskva svůj postup opírá o nedělní referendum na Krymu, při kterém přes 96 procent hlasujících podpořilo záměr spojit se s Ruskem. Referendum na poloostrově, který od počátku měsíce de facto okupují ruští vojáci, Kyjev a západní země neuznávají.

Kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině sedm nejvyspělejších zemí světa ukončilo spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. Sedm členů skupiny (G7) již dříve uvedlo, že zastavují přípravy na summit skupiny G8 (G7 a Rusko) chystaný na červen do Soči, francouzský šéf diplomacie pak v pondělí rozhlasové stanici Europe 1 řekl, že vedoucí představitelé G8 pozastavili Rusku členství v této organizaci.

Duma je spokojená

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, v rezoluci vyjádřila výsledkům krymského referenda podporu. Zároveň připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA a Evropské unie. V prohlášení se uvádí, že Washington "už není schopen rozeznat černé od bílého a vlastence od fašistů".

Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel. Dokument vítá "svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem". Státní duma očekává, že krymské orgány státní moci budou dbát na zachování náboženského smíru a jazykové mnohotvárnosti poloostrova. Ruští poslanci se zavazují, že maximálně přispějí k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Krymu.

Poslanci vypracovali návrh prohlášení, které reaguje na sankční seznamy USA a EU schválené v pondělí. Na soupisech jsou Rusové a Ukrajinci včetně několika členů vedení dolní i horní komory ruského parlamentu - na unijním seznamu je 21 osob, americké sankce se týkají jedenácti lidí.

Podle návrhu prohlášení je Moskva udivena, že sankce vyhlásily země, které vždy deklarovaly svou oddanost demokracii a sebeurčení národů. "Vyzýváme pana Obamu a činitele EU, aby do sankčního seznamu zařadili všechny poslance Státní dumy, kteří podpořili krymské referendum. Se zásadami neobchodujeme, žádných sankcí se nebojíme," praví se v dokumentu.

Jaceňuk: Do NATO nechceme

Nové ukrajinské vedení mezitím oznámilo, že nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Prohlásil to v televizním projevu úřadující předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk. "Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," zdůraznil. Oznámil rovněž, že vláda se zasadí o odzbrojení všech militantních skupin "bez ohledu na jejich cíle".

Za vlády bývalého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajina členství v NATO oficiálně odmítala, přestože řady aliančních vojenských programů se aktivně účastnila. Po převratu se v ukrajinském parlamentu začaly ozývat hlasy pro členství v NATO a skupina poslanců už příslušný návrh zaregistrovala k projednání ve sněmovně.

Rusko se proti sbližování Kyjeva s NATO ostře staví a vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu aliance do postsovětského prostoru. Z bývalých sovětských republik jsou členy NATO pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko, o členství energicky usiluje Gruzie.

Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsažených v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Rusko rovněž žádá vyklizení objektů obsazených demonstranty, zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka, federalizaci Ukrajiny, mezinárodní záruky její neutrality a uznání nezávislosti Krymu.

Jaceňukův záměr odzbrojit radikály může platit i na skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku. Útoky promoskevských skupin si v minulých dnech ve východoukrajinských regionech vyžádaly tři mrtvé.