Nebývale ostře dnes kvůli krizi na Ukrajině kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová ruského prezidenta Vladimira Putina. Při projevu v Lowyho institutu pro mezinárodní politiku v australském Sydney v této souvislosti překvapivě jasně varovala před "rozsáhlým požárem", k němuž konflikt na Ukrajině může vést.
Merkelová hovořila s Putinem v sobotu v Brisbane na okraj summitu skupiny největších ekonomik G20. Dialog mezi čtyřma očima trval dvě hodiny a kancléřka o něm odmítla novinářům cokoli říct. Omezila se na konstatování, že šlo o důvěrný rozhovor, a dodala, že s Putinem je třeba udržovat dialog, byť se s ním nesouhlasí.
Ruský prezident se na víkendové vrcholné schůzce v Brisbane ocitl pod silným tlakem vedoucích západních politiků, kteří se ho snažili přimět k tomu, aby změnil politiku vůči Kyjevu a přestal vojensky podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny.
Merkelová po dlouhém a zřejmě neplodném rozhovoru se šéfem Kremlu v Brisbane zjevně vůči Putinovi ztratila dosavadní zdrženlivost. "Svět musí přesně chápat, co se na Ukrajině děje. Jinak by to mohlo vést k rozsáhlému požáru. Celosvětovému," zdůraznila.
Podle ní Rusko stále myslí postaru a považuje Ukrajinu za svou sféru vlivu a pošlapává normy mezinárodního práva. "To po strašlivé druhé světové válce a po skončení studené války zpochybňuje celý mírový řád v Evropě. A má to pokračování v ruském působení na destabilizaci na východě Ukrajiny," dodala.
"V Evropě jsou stále síly... které sázejí na právo silnějšího a neuznávají sílu práva. Právě to se stalo ruskou anexí Krymu, která odporuje mezinárodnímu právu," zdůraznila šéfka německé vlády.
Na příkladu tragédie malajsijského letounu, který v červenci podle všeho sestřelili raketou separatisté, upozornila, že na Ukrajině skutečně v žádném případě nejde jen o lokální konflikt. "Ne, na tomto příkladu vidíme, že se dotýká nás všech," zdůraznila.
Upozornila přitom, že podle ní samozřejmě nejde jen o Ukrajinu. Připomněla v této souvislosti Moldavsko a Gruzii, podle ní jde však také o Srbsko a západní Balkán.
Sankční palice na další ruské hlavy?
Ministři zahraničí EU dnes proberou, zda kvůli vývoji na východě Ukrajiny nerozšířit seznam osob se zákazem vstupu na území unie a se zmrazeným evropským majetkem. Při příchodu na jednání v Bruselu to novinářům řekl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Otázku rozšíření či změny podoby hospodářských sankcí, které unie kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko, by ale podle něj měl řešit až summit EU v prosinci.
Zaorálek připomněl, že nejsou plněny podmínky mírových dohod z Minsku. Zmínil například sestřely bezpilotních aparátů, které mají sledovat dění na ukrajinsko-ruské hranici. "Nemůže být žádné velké uspokojení nad tím, jak se realizuje příměří, naopak stále umírají další a další lidé," poznamenal.
"Je obava, že na straně Ruska může být zájem získat pevninské propojení až na Krym," prohlásil šéf české diplomacie. NATO, nevládní organizace i novináři na místě v minulém týdnu informovali o přesunech kolon neoznačené vojenské techniky do oblastí ovládaných proruskými separatisty.
Podle Zaorálka může podobný vývoj poukazovat právě na přípravu pro budoucí pokus realizovat pevninské propojení Ruska s anektovaným Krymem. Pro Rusko by byl koridor strategicky významný, podobný krok je však nepřijatelný, zdůraznil Zaorálek.
Evropská unie neuznává nedávné hlasování, které na odštěpeneckých územích uspořádali separatisté. Podle vyjádření diplomatů z minulého týdne by dnes mohli dát unijní ministři zahraničí pokyn k doplnění jmen jejich vítězů na seznam osob se zmrazeným evropským majetkem a zakázaným vstupem.
Na něm je už přes sto lidí, v případě zadání pokynu evropské diplomatické službě by nová jména mohla být oznámena v příštích dnech.
