Ruský prezident Vladimir Putin v úterý řadu svých ministrů, kteří nedostali posty v nové vládě, jmenoval do funkcí v Kremlu. Ruští experti a komentátoři předpovídají, že na rozdíl od Medveděvových dob se napříště bude rozhodovat právě v Kremlu - sídle prezidenta, kam nyní Putin přivedl i hlavní kádry ze své vlády. Medveděvovu kabinetu prý bude náležet spíše role vykonavatele. Přitom i v nové vládě Putin podle převažujících komentářů obsadil klíčové pozice svými lidmi.
Putinovými poradkyněmi se staly bývalé ministryně Taťjana Golikovová a Elvira Nabiullinová, které v minulosti řídily resorty zdravotnictví a sociálních věcí a hospodářského rozvoje. Prezidentovými poradci se stali i exministři školství Andrej Fursenko, přírodních zdrojů Jurij Trutněv, spojů Igor Ščegolev a dopravy Igor Levitin. Putin si do Kremlu vzal i svého šéfa úřadu vlády Antona Vajna i svého mluvčího Dmitrije Peskova.
Nové místo se našlo i pro nepopulárního exministra vnitra: Rašid Nurgalijev se stal náměstkem tajemníka Bezpečnostní rady státu, vlivného poradního orgánu při prezidentském úřadu.
Nurgalijev si jako ministr nedokázal poradit se skandály okolo brutality a zkorumpovanosti ruských policistů, a tak jej v čele resortu vystřídal generál Vladimir Kolokolcev, který už dokázal nastolit pořádek v moskevské policii. Na nového ministra podle tisku příznivě hledí jak kolegové v řadách strážců zákona, tak opozice, oceňující Kolokolcevovu ochotu k dialogu.
Jestřáb na ropu
Na seznamu nově jmenovaných činitelů se neobjevil dosavadní vicepremiér Igor Sečin, považovaný v minulé vládě za Putinovu "pravou ruku" v energetickém sektoru a také za vůdce kremelských "jestřábů". Předpokládá se, že Sečin bude z pozadí kontrolovat ropný průmysl.
Jmenování se dnes chopil i premiér Medveděv, který si z Kremlu do úřadu vlády vzal své spolupracovníky Alexandru Levickou a Sergeje Prichoďka. Jako mluvčí si ponechal Nataliji Timakovovou.
Putinovi v roce 2008 ústava nedovolovala ucházet se o třetí mandát v čele státu za sebou, a tak na čtyři roky přenechal nejvyšší funkci svému chráněnci Medveděvovi a sám se přesunul do čela vlády. V březnu však už mohl být opět zvolen prezidentem, tentokráte na šest let, a tak si Putin a Medveděv funkce opět prohodili: Putin 7. května převzal prezidentský úřad a následující den jmenoval Medveděva novým premiérem. V pondělí 21. května pak prezident jmenoval i novou vládu. "Kremelská rošáda" se nelíbí mnoha Rusům, kteří po letech apatie od loňského prosince protestují proti mocenskému monopolu vládnoucího tandemu.
"V nové vládě není jediný člověk, o kterém by se dalo říci, že má autoritu mimo svůj blízký okruh," upozornil liberální list Vedomosti, podle kterého k "hospodářskému zázraku" dokázaly své země přivést jen vlády složené z autoritativních, výrazných politiků prosazujících reformy silou své osobnosti. Obnovení vlády podle deníku neznamená obnovení systému; na nové ministry budou dohlížet "těžké váhy" z Kremlu.
Podle listu Kommersant je logické předpokládat, že předchozí Putinova vláda se znovu sejde v Kremlu, zatímco na Medveděvův kabinet zbude role vykonavatele, jakkoli předpoklad vyžaduje ještě potvrzení a v houštinách ruské byrokracie nemusí být ani pro Putina jednoduché jej uskutečnit. Role nového premiéra Medveděva je však "naprosto nepochopitelná": sotva se stane "vůdcem týmu", funkce "vrchního kontrolora" se zdá být nereálná, a tak zbývá jen reprezentace. A kombinace exministrů v Kremlu a nováčků ve vládě může znamenat "počátek splývání v jedinou strukturu".
Model SSSR?
Nězavisimaja gazeta se pozastavila nad průtahy okolo vzniku nové vlády, když výsledkem se jeví "tak banální tým". Výsledný kompromis je podle listu "čistě kádrový": týkal se jen výběru osob přijatelných pro Medveděva a současně oddaných Putinovi, ale kabinet není spojen s žádným jasným kursem do budoucna ani s programem reforem.
"Mocenský systém v současném Rusku tolik připomíná sovětský model se všemocným ústředním výborem a podřízenou radou ministrů, že to až bolí," usoudil Moskovskij komsomolec. V nové vládě sice dostali křesla Medveděvovi oblíbenci, ale nikoli v první řadě, zatímco skutečně vlivné funkce obsadily "Putinovy kreatury", od "ministra míru" Lavrova po "ministra války" Serďukova.
"Nová vláda je sice posun kupředu oproti předchozímu kabinetu, ale jde o malý krůček. Není to začátek nové éry v ruské politice. O politice v naší zemi, jak známo, rozhodují carové, a tak nebudeme propadat nadšení z nových tváří ve vládě. Nových nuancí bude hodně, ale celkově nás čeká opakování minulosti."
| Kádry Medveděvovy vlády |
|
Andrej BELOUSOV (53) - ministr hospodářského rozvoje Dosavadní ředitel oddělení hospodářství a financí ruské vlády (od roku 2008). Předtím působil dva roky jako náměstek ministra hospodářského rozvoje a obchodu. Vladimir KOLOKOLCEV (51) - ministr vnitra Dosavadní velitel moskevské policie a generál proslul jako zastánce přísnějších trestů pro účastníky nepovolených demonstrací. Současné sankce, kdy převažují peněžité tresty, se mu zdají příliš nízké. Na ministerstvu vnitra pracoval od roku 1997, začínal jako šéf oblastní jednotky pro prevenci organizovaného zločinu. V dubnu 2009 se stal zástupcem celoruského kriminálního oddělení. Do čela policie v Moskvě usedl v září 2009, když jeho předchůdce doplatil na tragický incident policisty, který po oslavě svých narozenin zastřelil v supermarketu dva lidi a další zranil. Sergej LAVROV (62) - ministr zahraničí Ministrem zahraničí je od března 2004, předtím působil téměř deset let jako velvyslanec Ruska u OSN, kde se u mnohých stal populárním díky svému ostrovtipu a dynamickému vystupování. Po jeho nástupu do čela ruské diplomacie se zdálo, že na rozdíl od "jestřábího" stylu svého předchůdce Igora Ivanova nabírá vůči USA smířlivý kurs. Toto zdání však Lavrov brzy vyvrátil, mimo jiné ostrou kritikou budování částí systému americké protiraketové obrany v ČR a Polsku. Anatolij SERĎUKOV (50) - ministr obrany Ve funkci od února 2007. Předtím byl tři roky šéfem Federální daňové služby. V září 2007 chtěl rezignovat na úřad ministra obrany kvůli rodinným svazkům s tehdejším novým premiérem Viktorem Zubkovem (jeho tchán), Putin ale jeho demisi odmítl. V armádě Serďukov sloužil méně než dva roky, jako ministr však stál v čele její reformy. Anton SILUANOV (49) - ministr financí Dosavadní ministr financí (od září 2011), tuto funkci převzal z pozice náměstka ministra financí, jímž byl od prosince 2005. Předtím působil v řadě vedoucích funkcí na ministerstvu financí, kam nastoupil jako ekonom hned po studiích. Igor ŠUVALOV (45) - první místopředseda vlády Dosavadní první vicepremiér (od května 2008). Předtím působil tři roky jako ruský velvyslanec ve skupině zemí G8. Od června 2003 do jara 2008 byl poradcem Putina v jeho bývalém prezidentské úřadě. Krátce před jmenováním nové vlády se ocitl ve středu skandálu, kdy západní tisk podrobně popsal sérii transakcí s akciemi Gazpromu, na níž Šuvalovova manželka Olga vydělala více než 100 milionů dolarů (asi 1,8 miliardy Kč). Šuvalov se však jako jeden z mála ruských hodnostářů netají svým bohatstvím a i vzpomínané transakce byly legální. |
