Medvěd a drak
Putinovo plynové objetí s Číňanem a dlouhý nos na EU?

Ruský prezident doprovázený velkou delegací dnes zahájil dvoudenní návštěvu Číny. Pozornost se upírá především k dohodě ruského monopolního vývozce plynu Gazprom o dodávkách suroviny do Číny, kterou by Vladimír Putin mohl v říši středu podepsat. Pro Moskvu by se obratem k Asii zčásti uvolnila její plynová a ropná závislost na Evropě.

V čase prohlubující se krize mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny jsou další obchody s Pekingem pro Kreml velmi důležité. Evropa je zatím hlavním odběratelem ruského plynu.

Rusko považuje vztahy s Čínou za svou prioritu a nyní jsou naše vztahy na nejlepší úrovni v historii, prohlásil Putin v dnes zveřejněném rozhovoru pro čínská média. Ruský prezident rovněž řekl, že smlouva, na jejímž základě by Gazprom od roku 2018 do Číny dodával 38 miliard krychlových metrů plynu ročně, je "blízko k podpisu".

"Rusku podpis této dohody umožní zaměřit vývoz plynu do více oblastí, zatímco pro Čínu to bude znamenat snazší uspokojení energetické poptávky," podotkl Putin o dohodě, jejíž uzavření řadu let zdržovaly spory ohledně ceny zmíněné suroviny.

Ruská delegace přivezla do Číny 43 připravených dohod, z nichž nejméně 30 bude podepsáno.

Putin pobývá v Šanghaji, kde se zúčastní Konference pro interakci a zajištění opatření pro vzájemnou důvěru v Asii (CICA) společně s vůdci dalších 11 států a šéfy deseti mezinárodních organizací.

Čína sice Rusku pomůže, ale...

Na základě projednávané smlouvy by Gazprom od roku 2018 do Číny dodával 38 miliard krychlových metrů plynu ročně. To je necelá čtvrtina objemu plynu, který Rusko loni vyvezlo do Evropy. Ruská společnost Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii.

Posilování ekonomických vztahů s Asií má pro Rusko v nynější krizi kolem Ukrajiny velký symbolický význam. Některá ruská média dokonce píší, že "neocenitelný". Pro Moskvu to však není tak velká výhra, jak se snaží předstírat.

I mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který Putina na jeho cesty do Číny doprovází, přiznává, že obě strany zatím nedosáhly dohody o cenách plynu a rozhovory o této otázce pokračují.

Ve skutečnosti se Rusové a Číňané handrkují o cenu plynu už dlouhé roky. A už delší dobu je jasné, že Rusové za něj od Číňanů nedostanou tolik jako od Evropanů. Ti dnes Rusům platí v průměru 380 dolarů (7560 Kč) za tisíc krychlových metrů plynu. Navíc, Gazprom nyní generuje 75 procent svého obratu v Evropě.

Číňané si během těchto let s Rusy svým způsobem pohrávají a jednací maraton stále prodlužují. S cílem Rusa co nejvíce vyčerpat. Krize kolem Ukrajiny hraje v tomto vytrvalostním závodu Číňanovi do karet. Vyjednávací pozice Gazpromu se kvůli Krymu a jihovýchodní Ukrajině zhoršila.

V dohledné době bude nosným faktorem v rusko-čínských hospodářských vztazích export nerostných surovin. Gazprom se sice zatím v Číně neuchytil, ale největší ruský stání ropný koncern Rosněft ano. Z nemalé části z lidové republiky žije.

Loni prodal Rosněft do Číny 15,75 milionů tun ropy. Podle smlouvy z roku 2009 to má být 300 milionů tun. V červnu 2013 se podepsala další dohoda, tentokrát na 365 milionů tun ropy v příštích 25 letech.

Dohoda má hodnotu 270 miliard dolarů. Současně Rosněft etabloval model, o kterém se diskutuje i v případě Gazpromu. Číňané totiž Rosněftu platí předem. Už před deseti lety Číňané pomohli výrazně finančně Řosněftu, když tento kupoval koncern Jukos uvězněného oligarchy Michaila Chodorkovského.

Rusko jako energetický přivěsek?

Putin se dnes setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který po jejich schůzce novinářům sdělil, že obchod mezi Čínou a Ruskem by měl podle nynějších předpokladů do roku 2015 dosáhnout objemu 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony Kč).

V roce 2013 dosáhl vzájemný obchod mezi oběma zeměmi hodnoty 88,8 miliardy dolarů. V rozhovoru s čínskými médii Putin uvedl, že do roku 2020 by to mohlo být až 200 miliard dolarů.

Čínský prezident má na konferenci promluvit o bezpečnosti v Asii.

Stejně jako Rusko kvůli Ukrajině se i Čína potýká s kritikou od mezinárodního společenství kvůli svým rozpínavým snahám v oblasti Jihočínského moře. Konflikt na Ukrajině ale v tomto směru Číňanům přišel Číňanům svým způsobem vhod, neboť hlavní pozornost světa se upírá právě tam.

Peking ale stran Kyjeva hraje dvojí hru. V zákulisí je sice spíše na straně Ruska, ale na straně druhé hodně vsadil v uplynulých letech hodně na Ukrajinu. Ta se pro Čínu stala jakousi sýpkou, důležitým dodavatelem potravin. Ukrajina dále dodává Číně zbraně, hlavně techniku, kterou jim Rusové prodávat nechtějí.

Rusko sdílí s Čínou hranici dlouhou 4300 kilometrů a vztahy s Čínou označuje za svou prioritu.

Ne bez příčiny existují v Rusku už několik let obavy, že země je postupně degradována na dodavatele energií Číny, která má zhruba devětkrát více obyvatel a jejíž ekonomika zažívá booom. Rusové trpce sledují, že ani politicky Peking už nebere Moskvu jako rovnocenného partnera.