Východ Ukrajiny
Rebelové, byrokracie, deprese. "Kličkovaná" OSN na Donbasu

Snahy Evropské unie a OSN pomoci s blížící se zimou starým lidem a dětem na východě Ukrajiny komplikují povstalečtí politici. Situace organizace nutí využívat služeb proruského oligarchy, upozornil bruselský server EUObserver.

Potraviny, nájmy a služby v důsledku 18 měsíců bojů neustále zdražují. Například ceny potravin jsou u separatistů momentálně o 70 procent vyšší, než je ukrajinský průměr. Ale OSN se musí proplétat i byrokratickým minovým polem, aby zajistila dodávky potravin do oblastí kontrolovaných separatisty a nezkompromitovala při tom svou neutralitu.

Úřady v neuznávaných lidových republikách Doněcké a Luhanské se totiž snaží využít povolení k potravinové pomoci k tomu, aby přiměly OSN uznat jejich legitimitu. Práci ztěžují také nová nařízení Kyjeva, která blokují zásobování povstaleckých entit léky a potravinami.

Darovaná pomoc mezinárodního společenství tak částečně končí v kapsách Rinata Achmetova, nejbohatšího Ukrajince sympatizujícího s Ruskem. Je totiž téměř nemožné se na východě Ukrajiny vyhnout oligarchově impériu, jehož hodnotu odhadl časopis Forbes na šest miliard dolarů (asi 150 miliard Kč).

Bývalý spojenec sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podle některých zpráv podporuje politiku Kremlu na okupovaných územích v průmyslovém regionu Donbasu. Vlastní také řetězec zhruba 150 obchodů Brusnička, kde si 1,4 milionu uprchlíků, které válka vyhnala z domovů, může nakoupit potraviny za pokladniční poukázky, zaplacenými zčásti Spojenými státy, Evropskou komisí či agenturami OSN.

EU a její členské země dohromady přispěly více než 242 miliony eur (asi 6,5 miliardami Kč) na tuto pomoc. Pracovník jedné nevládní organizace, spolupracující se Světovým potravinovým programem (WFP), vysvětlil, že oligarchův řetězec se využívá, protože má počítačovou síť potřebnou ke sledování toho, nač byly poukázky použity.

Počátkem léta WFP rozdal 39 tisíc poukázek. Pro příští rok plánuje rozšířit poukázky a distribuci potravinové pomoci až k 575 tisíc lidem.

Jednatřicetiletá Natalja utekla loni v prosinci z povstaleckého Pervomajska. Před válkou jako sekretářka vydělávala v přepočtu 2700 korun měsíčně. Ale s domovem opustila i práci. Teď žije v nevytápěné místnosti ve studentské ubytovně v Severodoněcku spolu s dvouletou dcerou a svou matkou. V ubytovně je dalších 16 rodin. Společně sdílejí kuchyni a v ní dvě malé ledničky. Od vlády dostává 1350 korun měsíčně, ale po zaplacení nájmu ji nezbude pomalu ani pětistovka.

"Poukázky jsou klíčové, za ně si mohu pořídit plenky, prací prášek, maso a ryby," říká. "Trápí mě deprese, protože musím pořád myslet na to, co se stalo. Chtěla bych dobré vzdělání pro dceru, kdyby to bylo možné," dodává.

Podobné příběhy znějí často v Severodoněcku, průmyslovém městě ze sovětské éry, které leží na hranici s povstaleckou Doněckou lidovou republikou. Dojet sem lze po silnici střežené kontrolními stanovišti vojáků.

"Vše je rozbité a nikdo mi nepomůže," pláče padesátiletá Věra Kopejkinová, která s tuctem dalších lidí stojí v dešti před vchodem do Domu kultury, kde je výdejní středisko poukázek.

Uvnitř paláce lidé z české nevládní organizace Člověk v tísni zařazují zájemce o poukázky do programu. Pouze ti, kdo se předem zaregistrovali u místních úřadů, jsou oprávněni získat poukázku, podobající se kreditní kartě. Denně se registruje okolo 150 lidí.

Nevládní organizaci značným dílem financuje státní rozpočet země, jejíž prezident Miloš Zeman je zjevným zastáncem ruského prezidenta.

Poukázka má hodnotu přibližně 540 Kč a je určena vysídlencům a nejchudším. Lidé v povstaleckých oblastech nedostávají poukázky, ale potravinové balíčky.

Agentury OSN a nevládní organizace rozdělovaly pomoc po obou stranách frontové linie. Ale separatisté vypověděli OSN a další charitativní organizace poté, co zavedli nové předpisy vyžadující podepisování dokumentů, znamenající tiché uznání povstaleckých úřadů.