Předák proruských separatistů Alexandr Zacharčenko souhlasí s vytvořením humanitárního koridoru pro evakuaci obklíčených ukrajinských vojáků z východní Ukrajiny. Své rozhodnutí učinil poté, co ruský prezident Vladimir Putin v noci na dnešek vyzval rebely, aby umožnili ukrajinským vládním jednotkám bezpečné stažení z bitevního pole. Je to poprvé, co se Putin obrátil veřejně na domobrance.
"Jsme připraveni vytvořit humanitární koridor," řekl ruské zpravodajské stanici Rossija 24 Zacharčenko, který je premiérem nikým neuznané Doněcké lidové republiky. Dodal, že ukrajinští vojáci musejí na místě zanechat obrněná vozidla a munici. V obklíčení jsou prý tisíce ukrajinských vojáků.
Putin výslovně ocenil "důležité úspěchy domobrany". Separatisté podle něj zastaví vojenskou operaci Kyjeva, která je smrtelným nebezpečím pro civilní obyvatelstvo. Ruský prezident neoslovil explicitně zástupce republik Luhansk a Doněck - Kreml v této souvislosti začal už před měsíci používat historický název Novorusko.
Kyjev projevuje od čtvrtka známky paniky, protože se obává, že povstalci ovládnou zpět strategické město Mariupol. Podle některých ruských médií jde Moskvě zřejmě o to, aby separatisté ovládli oblast, která by Rusku umožnila příjezd na Krym po souši.
Putin se v noci obrátil na povstalce s výzvou, aby předešli zbytečnému krveprolití a nechali ukrajinské vojáky "jít ke svým rodinám". Šéf Kremlu také řekl, že proruské milice poskytnou nezbytnou lékařskou péči všem raněným a že Rusko bude nadále pokračovat s humanitární pomocí určenou východní Ukrajině.
Před týdnem Moskva do oblasti vyslala přes velké obstrukce a nesouhlas Kyjeva a bez doprovodu Mezinárodního výboru Červeného kříže velký humanitární konvoj, další chce vyslat co nejdříve.
Vládce v Kyjevě ale aktivita pána Kremlu zjevně popudila. "Putinova výzva či pokyn teroristům vytvořit koridory pro stažení ukrajinských vojáků svědčí jen o jednom: tyto lidi (povstalce) řídí a kontrolují přímo z Kremlu," zareagovala podle agentury Unian v dnešním prohlášení ukrajinská bezpečnostní rada, tedy armádní velení.
K vlastnímu návrhu na evakuaci svých obklíčených vojáků se Kyjev dosud nevyjádřil. Podle agentury Reuters není jasné, zda nabídky využije, ale první reakce byla zjevně negativní.
Ukrajinské vládní síly se v posledních dnech dostaly do obklíčení v Ilovajsku, který leží jihovýchodně od Doněcku. Kyjev tvrdí, že navzdory přesile separatistů zůstává Ilovajsk pod kontrolou ukrajinské armády.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin na čtvrtečním jednání Rady bezpečnosti OSN připustil, že na východě Ukrajiny jsou ruští bojovníci. Moskva ale dál popírá, že by šlo o vyslané vojáky. Generální tajemník Pan Ki-mun prohlásil, že s obavami sleduje rozšiřování konfliktu na jih Doněcké oblasti.
"Ve východních oblastech Ukrajiny jsou ruští dobrovolníci. To nikdo nezakrývá," řekl ruský diplomat na mimořádném zasedání RB k nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině. Mnozí západní představitelé jsou ale přesvědčeni, že do bojů v této východoevropské zemi se již zapojily i ruské vládní síly.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová obvinila Moskvu, že ohledně Ukrajiny "manipulovala", "mlžila" a "otevřeně lhala". Dodala, že USA budou spolupracovat s evropskými a dalšími partnery na "vystupňování důsledků pro Rusko".
Čurkin kritiku odmítl a vyzval Washington, aby se nevměšoval do vnitřních záležitostí svrchovaných států. Kyjev podle něj vede válku proti vlastním obyvatelům.
Rusko bylo na půdě RB OSN se svým postojem opět osamoceno. Patří však k jejím pěti stálým členům s právem veta, proto Rada podobně jako na předešlých více než dvacet schůzkách o Ukrajině neučinila žádné závazné rozhodnutí.
Čurkin nicméně v rozhovoru s ITAR-TASS prohlásil, že RB OSN kvůli "destruktivním snahám několika svých členů" není schopná zapojit se do řešení ukrajinské krize.
"Návrh ruské deklarace o zastavení palby byl zablokován z malicherných důvodů," řekl Čurkin.
"Mezinárodní společenství nemůže připustit, aby se situace ještě více vyhrocovala," uvedl Pan Ki-mun v prohlášení. Vyzval také, aby znesvářené strany pokračovaly v jednáních, které začaly v úterý v Minsku, kde se sešli ukrajinský prezident Petro Porošenko se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
"Všichni musejí přispět k tomu, aby se tento konflikt vyřešil mírovou cestou a aby územní celistvost a suverenita Ukrajiny zůstaly zachována," dodal.
