Dočasně zmizelá nákladní loď Arctic Sea, která se před několika týdny stala na čas obětí záhadného únosu, pašovala zřejmě na palubě nejmodernější ruské protiletadlové rakety systému S-300 pro Írán. Napsal to o víkendu rakouský deník Salzburger Nachrichten s odvoláním na dobře informované izraelské zdroje.
Podle informací listu, které se opírají údajně také o zdroje spolupracující se západními rozvědkami, celou akci s údajným únosem zorganizovala ruská tajná služba FSB, aby zakryla obchod s raketami mezi ruskou mafií a Íránem.
Aféra začala o dva měsíce dříve, když loď Arctic Sea kotvila kvůli opravám v Kaliningradu, ruské enklávě na Baltu mezi Polskem a Litvou.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko zabavilo „ztracenou loď". Prohlédne ji armáda
Ztracená loď Arctic Sea, jež se nikdy neztratila
Psal o lodi Arctic Sea. Teď prchl z Ruska a končí s prací
Tam do ní údajně ruská mafie ukryla hluboko do podpalubí zcela nové rakety S-300. Skrýš pak byla překryta dodávkou finského dřeva pro Alžírsko.
Írán se podle listu obrátil na jistou ruskou mafiánskou skupinu zajišťující nelegální kontrakty, aby za příslušnou odměnu dodala systém S-300. Jistá západní rozvědka se to však přes své agenty dozvěděla a informovala o mafiánském "kšeftíku" ruskou FSB, která nic netušila. V důsledku toho se Moskva rozhodla loď na volném moři unést.
To by podle Salzburger Nachrichten vysvětlovalo také některé otevřené otázky: proč proti lodi nezasáhly západní rozvědky, proč Rusko loď obsadilo až tak dlouho po jejím "únosu" a proč byla loď objevena údajně až u Kapverdských ostrovů, ačkoli NATO znalo její pozici průběžně.
Také by to vysvětlovalo, proč se "únosci" zmocnili lodi s relativně levným nákladem dřeva - to mělo údajně tržní hodnotu necelých 1,5 milionu eur (asi 38 milionů Kč).
Do této koncepce zapadá podle listu i skutečnost, že Rusko zmobilizovalo kromě lodí i dálkové obří letouny, aby dopravily domů 14 členů posádky "unesené" lodě a osm údajných pirátů. Další okolností potvrzující tuto verzi je i blesková návštěva izraelského prezidenta Šimona Perese v Rusku 19. srpna, během níž podle izraelského ministerstva zahraničí "předložil konkrétní důkazy, že Írán a Sýrie vyzbrojují palestinská islamistická hnutí Hamas a Hizballáh".
Rusko před lety podepsalo s Íránem kontrakt o prodeji protiletadlových raket systému S-300, ale s jejich dodáním zatím otálí. Západ a především Izrael totiž proti takové dodávce vehementně protestují a Moskva slíbila, že realizaci kontraktu "ještě důkladně zváží".
Peres, který o problému jednal 19. srpna s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem v Soči, jej údajně přesvědčoval, že dodání raketového systému S-300 Teheránu by narušilo křehkou rovnováhu sil na Blízkém východě.
Ruský protivzdušný systém S-300, v kódu NATO označovaný jako SA-20, je i podle západních odborníků velmi moderní. Jeho nejpokročilejší verze dokáže zachytit a sestřelit cíl do vzdálenosti 120 kilometrů. Zařízení dokáže sledovat šest cílů současně a vystřelit proti nim dvanáct raket.
Izrael a celý Západ se obávají, že se Teherán snaží vyrobit jaderné zbraně, které by pak použil proti Izraeli. Pokud vývoj dojde dost daleko, Izrael je prý připraven íránská atomová zařízení preventivně bombardovat, jako to učinil v případě údajného syrského reaktoru Al-Kibar v roce 2007.
Pokud by však Írán měl velmi účinný protivzdušný systém, mohl by podobný izraelský útok nejen prakticky znemožnit, ale cítit se natolik bezpečný, že by agresivita Teheránu ještě vzrostla.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád již dlouho dává vůči Izraeli najevo hlubokou nenávist. Proto má Tel Aviv takový zájem, aby Teherán protivzdušný systém S-300 nedostal; náboženský režim si tak nemůže být jist "beztrestností" v případě napadení nebo přípravy napadení Izraele.
Foto: i-r-p.ru, ČTK/AP, Černomořská flotila a Reuters
