Ruský premiér Dmitrij Medveděv dnes s polovinou ministrů své vlády přiletěl do Simferopolu, správního střediska Ruskem nedávno anektovaného Krymu. Sám Medveděv to oznámil na svém twitterovém účtu. "Jsme v Simferopolu. Vláda tu posoudí rozvoj Krymu," uvedl předseda ruské vlády. Podle agentury ITAR-TASS je ve "vládním výsadku" na Krymu osm vicepremiérů včetně Dmitrije Rogozina, náměstka předsedy vlády odpovědného za zbrojní výrobu.
Medveděv na schůzi vlády oznámil dalekosáhlý plán hospodářského rozvoje Krymu a posílení jeho vazeb na Ruskou federaci. Chystanou rozsáhlou integraci má zastřešovat nově zřízené federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, do jehož čela premiér postavil Olega Saveljeva, dosavadního náměstka ministra hospodářství.
Už v červnu se podle Medveděva zvýší platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, rozdíl v nákladech na platy a sociální dávky vyrovná speciální dotace z ruské rozpočtové rezervy. Se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu.
Rusko na Krymu zřídí novou univerzitu celostátního významu. Od počátku příštího školního roku se krymští školáci budou učit podle ruských, nikoli ukrajinských osnov.
Zlepšit dopravní spojení s ruskou pevninou má podle Medveděva až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarským krajem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny. Podle Medveděva lze poloostrov strádající velkým nedostatkem vody zásobovat speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje.
Rusko chce na Krymu povzbudit investice, podle předsedy ruské vlády mohou příchozí podnikatelé počítat s daňovými prázdninami do konce letošního roku.
Rusko chce podle agentury ITAR-TASS na Krymu zřídit autonomní ekonomickou zónu, aby se poloostrov nestal pouhým příjemcem dotací z centra, ale samostatnou hospodářskou jednotkou. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.
Snahy o federalizaci Ukrajiny sílí
Nové hnutí usilující o rozdělení Ukrajiny podle etnického příznaku vzniklo o víkendu na východě země. Pod názvem Jihovýchod ho založili stoupenci federalizace jen krátce předtím, než se pro federální rozdělení Ukrajiny v Paříži vyslovil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle šéfa ruské diplomacie nemůže Ukrajina fungovat jako jednotný stát a status "neutrální federace" je pro ni jediným řešením.
Stoupenci ruskojazyčné autonomie se v Charkově rozhodli vytvořit zárodek "Jihovýchodní federativní republiky", které by měla rozšířené pravomoci a rozsáhlou autonomii, uvedla dnes agentura Unian. Ruština by v novém útvaru měla status státního jazyka.
Organizace Jihovýchod, která má federalizaci země prosadit, sdružuje podle ukrajinských médií asi 30 proruských spolků, jimž dominuje organizace Veliká Rus a hnutí Trojjediná Rus, jehož stoupenci se zasazují o spojení Ruska, Ukrajiny a Běloruska.
Kromě Charkovské oblasti by se součástí nové jihovýchodní ruskojazyčné republiky měla stát i Luhanská a Doněcká oblast, píše Unian. Jednání o spolupráci je prý v plném proudu. Iniciátoři federalizace se označují za dědice takzvané Doněcko-krivorožské sovětské republiky, bolševického útvaru, který na východní Ukrajině vznikl v chaotickém období bezprostředně po první světové válce.
Hnutí Jihovýchod chce vytvořit koordinační radu, která by se "postavila kyjevským pučistům". Novou ukrajinskou vládu hnutí neuznává, staví se i proti ještě nedávno vládnoucí Straně regionů, která prý zradila ruskojazyčný východ. Prezidentské volby plánované na 25. květen chtějí stoupenci federalizace bojkotovat.
