Ponorky s nukleárním pohonem patřily mezi méně viditelné, ale o to důležitější součásti výzbroje obou stran studené války. Velký akční rádius, obtížná zjistitelnost a schopnost nést rakety s jadernými hlavicemi z nich činily jeden z nejdokonalejších zbraňových systémů. Historicky první sovětská ponorka s jaderným pohonem, nesoucí označení K-3, byla zprovozněna 9. srpna 1957.
Spuštěním ponorky K-3, později pojmenované Leninskij Komsomol, Rusové doháněli námořnictvo Spojených států. To svoji první atomovou ponorku získalo již v roce 1954. Šlo o stroj nesoucí označení SSN-571 s vpravdě symbolickým názvem Nautilus.
Možnosti nového způsobu pohonu prokázal tento stroj názorně v roce 1958, kdy podplul ledový příkrov Arktidy.
Získat obdobný typ ponorky bylo pro sovětské námořnictvo nejenom strategickou vojenskou záležitostí, ale do značné míry i otázkou cti. V Sovětském svazu se vývojem atomové ponorky zabývala již od roku 1952 projekční kancelář, v jejímž čele stál Vladimir Peregudov.
Stavba stroje byla zadána loděnici číslo 402 v Severodvinsku. Započala v září
K-3 byla strojem třídy Rusy označované jako Projekt 627 "Kit" (rusky velryba). V kódu NATO tento typ ponorek nesl označení "November" (listopad). Více než
Na rozdíl od svých pozdějších nástupkyň nenesla ještě K-3 na své palubě sila s jadernými hlavicemi, ale byla vyzbrojena osmi torpédomety ráže
Podobně jako předtím americký Nautilus i K-3 podnikla v létě 1962 úspěšnou výpravu k severnímu pólu. Na počest události, která demonstrovala schopnost SSSR nepozorovaně proniknou až k americkým břehům, získala ponorka jméno Leninskij Komsomol.
Sovětskou radost z úspěchu však zkalil požár reaktoru, který ponorku těžce poškodil a nadlouho ji vyřadil z provozu. To nejhorší však mělo teprve přijít.
Během plavby Norským mořem vypukl 8. září 1967 na palubě ponorky požár. Posádce se podařilo plameny zkrotit a poté s poškozeným strojem doplout do přístavu. Incident však zaplatilo životem celkem 39 námořníků. Nemalou část obětí paradoxně zavinilo hasící zařízení, které několik oddílů ponorky zaplavilo nedýchatelným oxidem uhličitým.
Problémy provázely nejen K-3, ale i další ponorky Projektu
I v tomto případě se posádce podařilo se strojem vynořit, avšak během vlečení poškozeného stroje do přístavu klesla ponorka v Biskajském zálivu ke dnu, přičemž zahynulo 52 námořníků.
I přes různé problémy se ponorky projektu 627 dožily poměrně vysokého věku. Ze služby byly vyřazovány až na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století.
Na fotografii: 1) K- 3 na moři, nedatováno; 2) První jaderná ponorka na světě, americký Nautilus, nedatováno; 3) Německá útočná ponorka 212A - nejmodernější přírůstek do rodiny ponorek, duben 2003
FOTO: (1) submarine.id.ru, (2) thehistoricalchannel.co.uk, (3) naval-technology.com
