Ruské paradoxy. Navzdory krizi ubývá chudáků

Navzdory hospodářské krizi počet Rusů žijících pod prahem životního minima klesl na historické minimum. Alespoň podle oficiálních statistik se počet chudáků loni snížil o 400 tisíc lidí na 18,5 milionu neboli 13,1 procenta populace a to je v Rusku vůbec nejméně od rozpadu SSSR.

"Životní náklady rostou, ale chudoby ubývá," upozornil dnes na paradoxní situaci hospodářský list Vedomosti.

Za práh chudoby se v Rusku považuje životní minimum, vyčíslené nyní na 5153 rublů (3466 Kč). V roce 1992 podle oficiálních údajů žila pod prahem chudoby třetina z přibližně 141 milionů obyvatel země.

Ekonomové však pokládají úřední data za přikrášlená, realita je podle nich o pět šest procentních bodů chmurnější. "Na světě neexistují rozvíjející se země, kde by míra nouze činila 13 procent. S takovým ukazatelem by se Rusko dalo považovat za vyspělý stát, ale tím dosud není," míní Igor Poljakov.

Podle experta Vladimira Gimpelsona však není nic zvláštního na tom, že se chudoba zmenšila na pozadí nejhlubšího propadu ruské ekonomiky za posledních 15 let a růstu nezaměstnanosti. Stát totiž kompenzoval pokles reálných platů v tržním sektoru zvýšením penzí důchodcům, kteří patří k nejchudším vrstvám.

Ještě na počátku loňského roku muselo za méně než životní minimum přežít 24,5 milionu Rusů, ale tento počet prudce poklesl ve druhém pololetí díky zvýšení důchodů a platů zaměstnanců ve státní sféře. Penzisté a státní zaměstnanci přitom tvoří prakticky polovinu populace. Bez toho by míra chudoby podle odhadu Světové banky vzrostla na 17 procent.

Boj s chudobou však podle ředitelky Nezávislého institutu sociální politiky Taťjany Malevové nemá perspektivu, protože ekonomický růst nezajišťují státní zaměstnanci a penzisté, ale pracovníci na trhu, kteří v krizi reálně utrpěli. Cílem rozvoje by měla být střední vrstva, za kterou lze zatím považovat jen pětinu populace.

Desetinu pak pokládá za "notorické chudáky". Zbývajících 70 procent se stát snaží uchránit před pádem do nouze, místo aby jim pomohl zbohatnout.

"Rozvoj střední třídy vyžaduje strukturální změny, liberální ekonomiku se silnou konkurencí a decentralizaci. Cožpak to se podobá Rusku?" řekla listu analytička Julija Cepljajevová z BNP Parisbas. Utrácet příjmy z ropy a plynu na penze však pokládá za lepší než jiné projekty s pochybnou návratností.

Foto: Wikipedia a Profimedia