Nově zformovaná vrtulníková brigáda, která je rozmístěna v oblasti ruského Pskova, nadmíru znervózňuje východoevropské členy NATO. Jednotka je rozmístěna jen několik desítek kilometrů od hranice s Estonskem a Lotyšskem a podle některých vojenských expertů by nejmodernější ruské helikoptéry mohly uskutečnit třeba nepozorovaný výsadek v Pobaltí.
Napsal to ruský magazín WKP, podle kterého loni vytvořená 15. letecká brigáda na základně Ostrov disponuje novými stroji, k nimž patří bitevní vrtulníky Mi-28N Noční lovec, Ka-52 Aligátor a dále pak těžké transportní helikoptéry Mi-26T a Mi8MTV-5.
MI-26T je nejtěžší, největší a nejvýkonnější sériově vyráběný vrtulník na světě. Ruská armáda používá bitevní vrtulníky Mi-28N Noční lovec už několik let, ale až nyní, po mnoha testech v nejrůznějších podmínkách, jsou oficiálně zaváděny do výzbroje.
Jde o nejdůležitější útočný vrtulník ruských ozbrojených sil, který může létat v extrémních povětrnostních podmínkách (vhodný i na Kavkaz), jenž je určený k hledání a ničení tanků, rychlých člunů, pozemních opevnění, ale také vzdušných cílů.
Stroj může najednou nést až 16 protitankových střel Ataka-V a 40 raket S-8. Pod křídla lze též upevnit protiletadlové rakety nebo rychlopalné kanóny
Letecká základna, jejíž letouny se minulý týden účastnily rozsáhlých manévrů, je vzdálena jen zhruba 30 kilometrů od hranic s Lotyšskem a asi 80 kilometrů od hranic s Estonskem.
Zformování této brigády vyvolala v Estonsku, Lotyšsku a Litvě paniku, jež se chvílemi podobala hysterii, tvrdí WKP. Později tloukla na poplach i některá média v Polsku a Česku. Postoj těchto zemí k Rusku je dle magazínu tradičně velmi negativní. Všechny pohyby a manévry ruských jednotek tam jsou považovány za agresi. Za reálnou hrozbu pro NATO ale vrtulníky v Pskovské oblasti považují i sdělovací prostředky v Británii či Německu.
Za studené války hostila základna Ostrov dálkové bombardéry Tupolev Tu-16, jež Rusové vyvinuli jako ekvivalent amerického bombardéru B-52. V 90. letech minulého století je vystřídaly nadzvukové, strategické bombardéry s měnitelnou geometrií Tu-22.
V uplynulých dvou desítkách let ale základna sloužila i dopravním a cvičným letadlům. V půli roku 2011 ale bezmála zanikla. Oživla v plné parádě až loni v rámci nové strategie ruského vojenského letectva.
Jak ale uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu, zvýšená aktivita ruského vojska v Západním a Jižním vojenském okruhu je reakcí na bezprecedentní posilování vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v oblasti.
USA a NATO poslaly do Pobaltí a Polska stíhací letouny a stovky příslušníků pozemních sil. Šéf NATO Anders Rasmussen hovoří o bodu zvratu evropských dějin a o tom, že Rusko začalo vystupovat jako nepřítel.
Magazín WKP se ptá, co může NATO děsit a vypočítává argumenty západních expertů. Ruské bitevní vrtulníky jsou díky svým takticko-technickým datům schopné operovat v celém regionu. Dokáží létat velmi nízko nad zemí při obtížných povětrnostních podmínkách a také v noci.
Baltské země se svými pidiarmádami nemají ani dostatečnou protivzdušnou obranu, ani radary, jež by dokázaly odhalit jakékoli proniknutí protivníka nad jejich území. Nízko letící (ruské) vrtulníky zůstávají pro Pobalťany v podstatě neviditelné.
Lotyšský brigádní generál ve výslužbě Gundars Ābols přiznal, že teoreticky nelze vyloučit situaci, kdy ruské vrtulníky budu v noci opakovabě přistávat na lotyšském území a nikdo si toho nevšimne.
Lotyšská armáda plánuje nákup starší vojenské techniky z Británie. Jde mimo jiné o rakety země-vzduch a elektronické systémy včasné výstrahy, jež by měly odhalit nízko letící vrtulníky pokoušející se překročit hranice země.
V dosahu ruských vrtulníků je i litevská základna Šialuliai, kde jsou rozmístěny stíhačky NATO. Ruské stroje jsou tam mimo jiné schopny vysadit výsadkáře a napadnout pozemní komunikace, které by NATO v případě konfliktu potřebovalo k zásobování. Jak dodává ruský vojenský expert Anton Lavrov, vrtulníky z Ostrova jsou schopné transportovat celou brigádu výsadkářů, ale bez bojových vozidel. Ta jsou však podle něj v těžko přístupném terénu tak jako tak zbytečná.
Obecně jsou bitevní vrtulníky vhodné k ničení letišť protivníka a ke krytí jednotek vlastního vojka.
Podle informací WKP není vyloučeno, že 15. letecká brigáda dostane nejmodernější transportní a bitevní vrtulníky typu Mi-8AMTŠ, které se nyní testují. Jde o taktickou útočnou modifikaci elikoptéry Mi-8AMT, jež je určená k přímé palebné podpoře pozemních jednotek a boj s obrněnou technikou nepřítele - včetně tanků a pomalu a nízko letících vzdušných cílů.
Podle ruských leteckých důstojníků Mi-8AMTŠ exceluje při letu nízko v hornatých oblastech. Lavrov míní, že brigáda by měla mít k dispozici i lehké vrtulníky pro výzvědné účely a hledání cílů.
Letecká brigáda u Pskova má zatím tři letky nejnovějších bitevních a dopravních vrtulníků. Další dvě mají vzniknout v blízké budoucnosti.
Citovaný magazín uvádí, že ruské vojenské letectvo zažívá v uplynulých letech velké pokroky v oblasti přezbrojování. Zažívá rovněž organizační přestavbu. Patnáctá letecká brigáda v Ostrově vyvolala sice nervozitu v NATO, avšak v samotném Rusku nevyvolala větší pozornost.
Podle šéfa obrany Šojgua dostane podobnou brigádu už brzy každý ruský vojenský okruh.
