Led kolem severního pólu taje a může uvolnit přístup k enormním zásobám surovin. Rusko podtrhuje své nároky na tamní oblasti pomocí obří vojenské základny, kterou už téměř dostavělo na souostroví Země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu. Jak nyní oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě, základna na ostrově Alexandřina země je hotová z 97 procent.
Armádní komplex na zhruba osmdesátém stupni severní šířky má rozlohu čtrnáct tisíc metrů čtverečních a dostal podle ruské vlajky červený, modrý a bílý vnější nátěr.
Základnu tento týden pokřtili na Arktický trojlístek. Jak uvádí ruská armáda, může na ní autonomně žít po dobu půldruhého roku 150 vojáků.
Arktický trojlístek se stal součástí vojenské infrastruktury Severní flotily. Jak zdůraznil její vrchní velitel, admirál Vladimir Koroljov, základna je světově unikátní. Umožňuje v autonomním režimu jak komfortní bydlení, tak plnění služebních úkolů.
Při stavbě objektu byly podle něj využity nejnovější informační i energeticky efektivní technologie. Spotřeba energie vojáky bude tedy na nejnižším možném stupni, o což se bude starat zvláštní technické podlaží. Všechny součásti rozsáhlého objektu budou propojeny přechody izolovanými před vnějšími vlivy.
Na ostrově Alexandřina země vznikly zpevněné cesty a také pobřežní terminál, jenž bude mimo jiné čerpat palivo z tankerů a transportovat ho dále do skladů základny.
K budoucí výzbroji základny se admirál Koroljov vyjádřil při její návštěvě tento týden jen velmi obecně. Základna prý bude schopná plnit komplex úkolů nutných k zajištění ruských zájmů v nejsevernějších částech Arktidy. Zařízení bude dokončeno během příštího roku.
Kreml plánuje zřídit vojenské základny na šesti arktických ostrovech. Potvrzuje to i firma Specstroj, jež je staví. Nyní na nich pracuje kolem 1500 jejích inženýrů a dělníků.
Podobnou základnu jako na Alexandřině zemi, byť o něco menší, vybudovala loni ruská armáda postavila o něco jižněji na ostrově Kotělnyj, který je součástí Novosibiřských ostrovů.
Tamní základna dostala jméno Severní čtyřlístek. Armádní infrastruktura vyrůstá i na ostrově Srednij v Karském moři.
Na ostrově Kotělnyj loni uskutečnil úspěšný výsadek z letounů IL-76 prapor 350 výsadkářů, kteří tam svedli úspěšný cvičný boj s protivníkem. Spolu s nimi byly za pomoci speciálních řiditelných padáků shozeny zásoby a vojenská techniky. Šlo o první hromadný výsadek parašutistů a bojové techniky v Arktidě v ruských dějinách.
Ruští představitelé dali už několikrát najevo, že jsou odhodláni i silou prosadit ruské zájmy v Arktidě, zejména ruské nároky na přírodní zdroje. Letos v září podala Moskva v OSN žádost o rozšíření kontinentálního šelfu v Arktidě.
Konvence o mořském právu povoluje rozšiřovat ekonomické pásmo států za podmínky, že mořské dno za jejich hranicemi je přirozeným pokračováním okraje pevniny.
V dopise Komisi OSN požaduje Moskva rozšíření suverenity o plochu 1,2 milionu čtverečních kilometrů. Plocha obsazená Ruskem zahrnuje i severní pól a Moskva tvrdí, že má nárok na přístup k 4,9 miliardám tun fosilních paliv.
Podle některých odhadů se v hloubi Arktidy skrývá kolem třiceti procent dosud neodhalených zásob ropy a dvanáct procent zemního plynu. Vedle Ruska si k nim chtějí zajistit přístup hlavně Dánsko, Kanada, Norsko a USA.
Strategicky důležité jsou i cesty, které jednou povedou oblastí dnešní Arktidy. Jde třeba o mořské spojení mezi Evropou a Asií.
Mnozí ruští experti se ale zatím nedomnívají, že by územní půtky o severní polární oblasti mohly vyústit ve válečný střet. Odvolávají se i na ruské vedení, které vychází z toho, že ruský vojenský potenciál je dostatečně odstrašující na to, aby zabránil ozbrojenému konfliktu.
