Největší ruská společnost Gazprom začíná se stavebními pracemi na plynovodu Turkish Stream, kterým má proudit ruský plyn do Turecka a poté dále do Evropy. Práce se rozjedou začátkem června, prohlásil Oleg Aksjutin, člen představenstva Gazpromu. A to bez ohledu na fakt, že oficiální dohody ještě chybí.
Rusové jsou připraveni takové riziko podstoupit hlavně proto, že každý den, kdy se nepracuje, stojí hodně peněz.
Už začátkem května generální ředitel Gazpromu Alexej Miller prohlásil, že společnost přistoupila k fázi výstavby podmořské části plynovodu Turkish Stream. Gazprom na něm začal pracovat poté, co loni kvůli neshodám s EU, která Rusům hází klacky pod nohy, upustil od realizace projektu South Stream.
South Stream měl obcházet komplikovanou a krizovou Ukrajinu a přivádět ruský plyn přes Černé moře na Balkán.
Potrubí pro plynovod vyrábí firma Europipe z Německa, pokládá ho italský podnik Saipem, který k tomu nasazuje dvě speciální lodě. Saipem se už podílel na stavbě zrušeného projektu South Stream.
Gazprom si od Saipem pronajal lodě Castoro Sei a Saipem 7000 na podzim roku 2014. Od prosince pro ně ale neměl žádné úkoly, což ho podle odhadů listu Kommersant stálo 25 milionů eur (asi 685 milionů Kč) měsíčně.
Ruský energetický gigant začne se stavbou plynovodu, ačkoli ještě nejsou žádné oficiální dohody s Tureckem a Řeckem. Platí ještě staré dokumenty ze South Streamu.
"Gazprom je pod tlakem," komentuje pro list RBTH Valerij Nestěrov, analytik Sberbak CIB. "Byla třeba náhrada za South Stream. Gazprom má vysoké výdaje za pokuty na smlouvy, peníze stojí i speciální plavidla, třebaže se nevyužívají, a vznikají i náklady za skladování potrubí."
Gazprom má podle něj navíc spěch připojit Turecko a jižní Evropu dříve, než Evropská unie najde alternativní dodavatele plynu v Turkmenistánu či Íránu.
Dmitrij Nikiforov, šéf moskevské kanceláře Debevoise & Plimpton, vysvětluje, že Gazprom nepotřebuje ke stavbě Turkish Stream žádné mezinárodní povolení, pokud trasa ropovodu neleží v teritoriálních vodách jiných států.
Holandská dceřiná společnost Gazpromu, South Stream Transport B.V., má povolení k položení zhruba dvou třetin mořského úseku plynovodu, které probíhají teritoriálními vodami a výlučnou hospodářskou zónou Ruské federace.
Začátek v červnu by mohl znamenat, že Gazprom bude muset stavbu zastavit, pokud nepřijde pozitivní reakce z Ankary, informuje Kommersant s odvoláním na interní kruhy společnosti. Technicky to prý možné je.
U Gazpromu jsou si ale jistí, že se s Tureckem brzy dohodnou. Zdroje Kommersantu vycházejí z toho, že nynější zdržení souvisí s blížícími se parlamentními volbami v Turecku, které se konají 7. června. Ty rozhodnou také o osudu stávajícího ministra energetiky a přírodních zdrojů Tanera Yildize.
Největším zádrhelem dohody o Turkish Stream ovšem nejsou politické důvody, sdělily turecké zdroje listu Kommersant. Jde mnohem více o cenu plyn, jež je příliš vysoká.
Privátní dovozci si vymohli rabat až po měsících jednání. Za metr krychlový nyní platí 260 dolarů namísto 374 dolarů. Oproti tomu státní společnost Botas ještě žádnou slevu nevyjednala.
Někteří turečtí experti upozorňují, že snížení ceny plynu je pro Botas klíčovým faktorem dohody o Turkish Stream. K jejímu podpisu prý může dojít až po volbách, kdy bude mít Turecko nejspíše nového šéfa rezortu energetiky. A to znamená, že na ministerstvu dojde k personální rošádě a vymění se nejspíše i vedení Botasu.
Příslušné dohody s Řeckem nejsou žádným větším problémem, protože vláda v Aténách o spolupráci na Turkish Stream hodně stojí. Problémem nicméně je, že o spolupráci Řeků s Rusy v oblasti ropy a plynu nestojí USA, které to řecké vládě dávají jasně najevo.
O účast v ruském projektu plynovodu Turkish Stream má zájem i Srbsko, podpořilo ho i Maďarsko.
První úsek plynovodu South Stream by mohl zahájit provoz roku 2016. Celkem se plánují čtyři úseky, kterými by mělo úhrnně proudit 63 miliard kubíků zemního plynu ročně. Gazprom chce na hranici Turecka a Řecka vytvořit uzel, přes který chce dodávat do Evropy 47 miliard metrů krychlových plynu ročně.
V roce 2014 exportoval Gazprom do Turecka 27,4 miliardy krychlových metrů plynu.
Turkish Stream sleduje na 660 kilometrech trasu naplánovanou pro South Stream. Dalších 250 kilometrů vede do Turecka.
