Už koncem letoška by se měl člověku podobný vojenský robot, který vyvíjejí ruští vědci, naučit chodit a zvládat trasu na cvičné bojové dráze. V rozhovoru s RIA-Novosti to uvedl šéf Fondu pro perspektivní výzkum (FPI), což je státní agentura pro vývoj obranných technologií, Andrej Grigorjev. Humanoidní bojoví roboti se podle něj budou umět pohybovat a plnit různé úkoly.
Ruská armáda je bude využívat ve zvláště nebezpečných oblastech, kde je nezbytná přítomnost člověka, ale současně tam existuje možnost nasadit dálkově řízené stroje.
"Cílem je, aby se člověk nacházel na bezpečném místě, zatímco robot pracuje v nebezpečné zóně," řekl Grigorjev. Oblastmi nasazení robotů jsou odklízení min a jiné nebezpečné úkoly, na které není třeba schopností jemné motoriky.
Jak dále prohlásil Grigorjev, robot není určen k tomu, aby pobíhal se zbraní. Na to jsou jiné pásové a kolové platformy, jež tyto úkoly plně zvládají.
FPI letos v lednu předvedl robota avatara na polygonu obranného institutu Točmaš. Stroj řízený na dálku operátorem objel kruh a vystřelil pětkrát z pistole. Robot kopíroval v reálném čase pohyby člověka, jenž umělého dvojníka obsluhoval a který měl na těle senzory.
Tvůrci avatara na čtyřkolce tehdy prohlásili, že jde o typ, který bude jednou samostatný a nahradí v některých situacích člověka.
Bude se například moci pohybovat na nezpevněných cestách, bude umět poskytovat první pomoc a řídit některé dopravní prostředky. Prezentace se tehdy zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin.
Některá média si nicméně všimla, že prý nebyl ukázkou příliš nadšen a že si zřejmě uvědomuje, že k robotům bojovníkům vede ještě dlouhá cesta.
"Všechno, co jsem dnes viděl, potvrzuje, že naši kolegové jsou na správné cestě k dosažení vytyčených cílů. Vývoj vypadá skutečně velmi zajímavě, někdy jako z nějakého sci-fi filmu," řekl pán Kremlu.
Ruský státní Fond pro perspektivní výzkum byl založen roku 2012 podle vzoru a koncepce Americké vládní vojenské výzkumné agentury DARPA. Podle dostupných informací má FPI v současné době celkem 35 schválených projektů, z nichž 31 už výzkumníci fondu realizují.
Prvními roboty by měli ruskou armádu začít vybavovat roku 2018, zaznělo z vládních míst v Moskvě loni v létě. Jednotlivé modely se už nějaký čas testují. Jde třeba o bojového robota Platforma-M, malé pásové vozidlo ovládané na dálku. Je vyzbrojeno čtyřmi granátomety a jedním kalašnikovem.
Při loňských testech v oblasti Kaliningradu ukázala Platforma-M vysokou efektivitu při bojových operacích v obcích a útocích na pevné i pohyblivé cíle.
Serpuchovský vojenský institut testoval úspěšně rovněž loni mobilní útočný a výzvědný robotický komplex, který má být nasazován spolu s obrněným, pozemním strážním robotem Tajfun-M a dronem.
Robotický komplex byl vyvinut iževskými závody speciálně pro raketová vojska strategického nasazení, kde jsou ve službě mezikontinentální střely Jars a Topol-M. Podobně jako u Tajfunu-M není ve světě nic srovnatelného. Robotický komplex je vybaven těžkým kulometem, kalašnikovem a granátometem.
Také pro ruské vojenské námořnictvo se vyvíjejí robotické komplexy, které budou schopny zasahovat cíle ve vzduchu, pod vodou i v kosmu.
Jak tento týden napsal list Izvěstija, vyvinul ruský podnik OAO 766 UTPK bojového robota na pásech, který má zdvojený těžký kulomet a další zařízení, k jejichž funkci nebylo nic zveřejněno.
Ruské ministerstvo obrany, pod které podnik spadá, nechtělo informaci tisku komentovat.
Ruský zbrojní expert Alexej Ramm listu řekl, že jde zřejmě o modulovou víceúčelovou konstrukci, která může být například využita k výzvědným účelům. V jakýchsi gondolách na konstrukci prý mohou být ukryty jak špionážní prostředky, tak třeba řízené protitankové střely či zařízení na dálkové kladení min.
OAO 766 UTPK, který sídlí blízko Moskvy, už dříve vyvinul dvě robotická pásová vozidla. Stroj s kódovým označením Uran-6 zneškodňuje miny a Uran-14 hasí požáry tam, kde hrozí nebezpečí exploze. Nyní přichází třetí verze, tentokrát se zbraněmi.
