Ochrana civilistů
Rusko usiluje v OSN o humanitární koridory na Ukrajině

Rusko se dnes chystá předložit Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce k Ukrajině, ve kterém bude požadovat vytvoření humanitárních koridorů, aby civilisté mohli opustit oblasti bojů na východě země. Oznámil to dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Kyjev naopak na půdě OSN obviňuje Rusko, že stupňuje konflikt na východě Ukrajiny a brání uklidnění situace.

Podle Lavrova bude návrh rezoluce požadovat okamžité zastavení bojů a zahájení rozhovorů o trvalém příměří. Návrh má také žádat o "neprodlené vytvoření humanitárních koridorů, kterými by civilisté mohli odejít z oblasti bojů, pokud si to budou přát".

"Chceme, aby Rada bezpečnosti požadovala, že se nebudou klást žádné překážky odchodu obyvatelstva ze zóny bojů a dodávek humanitární pomoci do těchto oblastí," řekl Lavrov.

Kyjev minulý týden odmítl ruskou nabídku humanitární pomoci do oblastí ovládaných vzbouřenci. Vzkázal přitom, ať Moskva tuto pomoc upotřebí na anektovaném Krymu.

"Jsme velmi silně znepokojeni tím, co se děje na Ukrajině. Každý den umírají lidé, stupňuje se utrpení civilistů. Proti nim pokračuje nasazení armády, bojového letectva, těžkých zbraní. Střílí se po obytných čtvrtích. Vše lze sledovat prakticky v přímém přenosu. Bohužel, většina západních médií tyto informace zamlčuje," prohlásil Lavrov, jehož citovala agentura ITAR-TASS.

"Naši západní kolegové nás ujišťovali, že hned po prezidentských volbách na Ukrajině se situace uklidní. Vše je ale přesně naopak," dodal.

Bojové operace na východě zesílily bezprostředně po prezidentských volbách 25. května, v nichž zvítězil miliardář Petro Porošenko. Moskva dává najevo, že od nové hlavy státu očekává ukončení "trestné operace" na východě a stažení armády.

Porošenko dal ale naopak najevo, že postup proti proruským radikálům hodlá důrazně a rychle dokončit.

OSN v půli května odhadla, že ukrajinský konflikt si za půl roku vyžádal na 250 životů, z toho polovinu na východě země. Tamní povstalci tvrdí, že v posledních bojích s ukrajinskou armádou zahynulo na 200 lidí.

Silný výbuch dnes vážně poškodil sídlo luhanského gubernátora, kde momentálně sídlí vedení "Luhanské lidové republiky". Podle proruských aktivistů budovu zasáhla letecká puma, která explodovala ve čtvrtém patře. Na místě zasahují hasiči a vozy záchranné služby. Podle některých médií objekt omylem zasáhli protiletadlovou raketou sami povstalci.

Očití svědkové tvrdí, že těsně před explozí prolétl nad centrem Luhanska ukrajinský bombardér Su-25.

Vedení povstalecké "lidové republiky" vydalo prohlášení, podle něhož sídlo gubernátora zasáhla kazetová bomba, obsahující desítky malých bomb, případně napalm nebo kovové střepiny.

Užívání kazetových pum je v řadě zemí světa zakázáno.

Dům, který proruští separatisté okupují od konce dubna, je v plamenech a hasiči se ho snaží vyklidit. Řada lidí byla při explozi a následném požáru zraněna. O případných obětech se zprávy ukrajinských médií nezmiňují. V okolních domech tlaková vlna rozbila okna, na místě zasahují zdravotníci.

Agentura Unian napsala, že podle nepotvrzených informací objekt zasáhla protiletadlová raketa, kterou chtěli povstalci sestřelit nízko letící ukrajinský bombardér.

Omylem ale zasáhli nedaleký dům. Projektil údajně dopadl přímo do kanceláře gubernátora.

Jinou verzi události předložil novinářům mluvčí "protiteroristické operace" Alexij Dmytraškovskyj. Podle jeho tvrzení explodovala uvnitř budovy nálož vinou neopatrné manipulace.

Žádné ostřelování objektu zvenčí armáda nezaznamenala, letecký útok Dmytraškovskyj vyloučil.