Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou tvoří Rusko s šesti dalšími postsovětskými republikami, včetně Kyrgyzstánu, nemá v plánu poslat do Kyrgyzstánu mírové jednotky, aby pomohly zastavit etnické násilnosti. Uzbekistán mezitím uzavřel hranice.
Uvedla to dnes dočasná kyrgyzská prezidentka a premiérka Roza Otunbajevová. Kyrgyzská vláda se přitom podle svého místopředsedy obává, že se násilí rozšíří do dalších částí země. V pohraniční oblasti mezi Kyrgyzstánem a Uzbekistánem vládne chaos.
"Vyslání mírových jednotek bylo shledáno nevhodným," řekla novinářům Otunbajevová s odvoláním na pondělní jednání ODKB.
Nepokoje na jihu Kyrgyzstánu a střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky by se mohly rozšířit i do hlavního města Biškeku a na další oblast na severu země, varoval dnes první vicepremiér prozatímní kyrgyzské vlády Almaz Atambajev.
"Události v Oši byly tak předem promyšlené, že nyní bychom mohli čekat nějaké provokační akce v hlavním městě Biškeku a v Čujské oblasti na severu," prohlásil Atambajev. "Ale jsme na to dobře připraveni," tvrdil. Situace na jihu země se podle něj v noci na dnešek trochu uklidnila.
Někteří informátoři v oblasti ale mluví jinak. Etnické srážky podle nich pokračovaly v centru nepokojů v Oši i během noci na dnešek a nic prý nenaznačovalo, že by násilí mělo skončit. Agentura Reuters ovšem napsala, že dnes se zatím zdá, že v Oši je klid.
Biškek již o víkendu požádal Moskvu o vyslání ruských vojáků, kteří by mu pomohli zvládnout situaci, ale Rusko vojenskou intervenci opakovaně odmítlo.
Před marodérskými bandami uprchlo ze svých domovů podle odhadů OSN až 100 tisíc lidí. Hrozí humanitární katastrofa. Až 90 procent běženců jsou ženy a děti. V pohraniční oblasti s Uzbekistánem skončilo mnoho lidí, kteří nemají vůbec nic a musejí jim být poskytnuty alespoň nejzákladnější potřeby k životu. Četní pacienti mezi uprchlíky prý mají střelná zranění.
Krize se mezitím přelila i do Uzbekistánu. Protože neutuchal proud uprchlíků, uzbecká vláda se dnes rozhodla hranice uzavřít. "Nemáme zkrátka žádné další kapacity," vysvětluje rozhodnutí uzbecký vicepremiér Abdulla Aripov. Jeho země proto také žádá mezinárodní pomoc, aby krizi na hranici zvládla.
Analytici upozorňují, že pokud se jižní Kyrgyzstán, který sdílí hustě obydlené Ferganské údolí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, propadne do chaosu, mohlo by to vyhovovat místním militantním islamistům, kteří svou činnost financují z příjmů z obchodu s drogami.
Uzbekové tvoří necelých 15 procent obyvatel Kyrgyzstánu, ale v oblasti Oše a Džalalabadu je poměr Kyrgyzů a Uzbeků zhruba stejný.
Foto: ČTK/AP
