Východoukrajinské regiony mají právo na sebeurčení a v případě přímého ohrožení životů a bezpečnosti lidí žijících v oblasti je pomoc ruské armády možná. Takové je podle agentury RIA Novosti mínění ruských politiků a politologů na dramatický vývoj na východě Ukrajiny z posledních dnů. Doporučují ruskojazyčným Ukrajincům, aby před odtržením nejprve usilovali o federalizaci.
Podle šéfa ruského Střediska pro zbrojní analýzu Igora Korotčenka už jednotná Ukrajina fakticky přestala existovat v důsledku státního převratu, který proběhl v Kyjevě. "Jihovýchod má plné právo samostatně rozhodnout o své budoucí politické existenci v souladu s normami mezinárodního práva," řekl analytik.
"Pokud jde o možný vstup ruského mírového kontingentu, pak příslušné rozhodnutí může padnout jen v případě ohrožení životů a bezpečnosti obyvatel východoukrajinských oblastí," dodal.
Ruský senátor Nikolaj Maksjuta poradil východoukrajinským povstalcům, aby před tlakem na připojení k Rusku dali nejprve přednost úsilí o federalizaci.
Pokud se budou odtržení dožadovat už nyní, mohou se podle poslance dostat do ozbrojeného konfliktu s Kyjevem. "Nejdřív musí mít Doněcká oblast svůj vlastní status v rámci Ukrajiny. Pánové sedící v Kyjevě se hned tak nevzdají," konstatoval Maksjuta.
Ředitel Střediska politické konjunktury Sergej Michejev podle agentury RIA Novosti varoval, že "pokusy umlčet nespokojence na východě Ukrajiny povedou k rozpadu země a ke katastrofě". Z Doněcka dnes podle něj zaznělo poslední varování. Pokud se Kyjev odhodlá k silovému řešení, "Rusko nezůstane stranou," řekl Michejev.
Podle názoru poslance Vjačeslava Nikonova, člena nejužšího vedení kremelské strany Jednotné Rusko, je sice návrh Doněcké oblasti na referendum o sebeurčení v rozporu s ukrajinskou ústavou, vyjadřuje ale touhy většiny doněckých obyvatel. "Na Ukrajině nefunguje státní moc, a tak má lid právo rozhodovat o vlastním osudu," řekl Nikonov.
"Šance na politické řešení v Doněcké oblasti ještě jsou, ale není vyloučeno, že Rusko místnímu obyvatelstvu poskytne vojenskou pomoc," řekl Nikonov. "Rozhodnutí parlamentu, který zmocnil prezidenta Vladimira Putina použít vojenskou sílu, zůstává v platnosti," prohlásil.
Řádění pobaltských cenzorů. Licenci na pravdu máme my...
Litva dnes následovala příkladu sousedního Lotyšska z minulého a s platností od úterý zakázala na tři měsíce šíření signálu ruské státní televize RTR. Oznámila to dnes mluvčí lotyšského soudu. Důvodem jsou neobjektivní informace, které údajně ruský televizní kanál šíří o situaci na Ukrajině.
Podle mluvčí Sigity Jacinjavičeneové-Baltaduoneové vilniuský soud vyhověl žádosti litevského televizního operátora. Dospěl k závěru, že informace televize RTR o situaci na Krymu jsou jednostranné a tendenční a podněcují národnostní nesnášenlivost a militaristické nálady.
Výměnou za ruský zpravodajský kanál se bude na daném kmitočtu vysílat program s ruskou filmovou produkcí.
Minulý týden učinilo obdobný krok sousední Lotyšsko. Podle Rigy televize RTR otevřeně schvalovala vojenskou agresi vůči suverénnímu státu, tedy ruskou okupaci ukrajinského Krymu. I v Lotyšsku platí zákaz po dobu tří měsíců.
Rusko proti rozhodnutí lotyšských úřadů protestovalo a stejná reakce přišla i dnes z Moskvy na výrok vilniuského soudu. "Špatný příklad Lotyšska je nakažlivý," prohlásil představitel ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov. Vilnius podle něj popírá mezinárodně uznávané normy chování a porušuje zásadu volného šíření informací.
