Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v úterý v Kremlu s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Ta následuje po obsazení Krymu ruskými jednotkami a následném referendu, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo téměř 100 procent obyvatel (víc než 100 procent by bylo trapné a příliš nápadné). Kam může někdejší agent KGB zaměřit svůj zrak teď?
Ponechme nyní stranou, proč se někdo vůbec chce připojovat k Rusku. Snahu o spojení s ruským medvědem už avizovala nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska. Ruští vojáci ale mohou zavítat do mnohem atraktivnějších regionů.
Podle odhadů ruského ministerstva zahraničí žije mimo hranice Ruské federace na 25 milionů Rusů, přičemž Rusko jako devátý nejlidnatější stát světa má na 144 milionů obyvatel (z toho je 81 procent Rusů, přes 116 milionů). Většina z těch 25 milionů Rusů, asi 17 milionů, připadá na postsovětské země. Nejpočetnější ruská diaspora přebývá na Ukrajině, kde žije 8,3 milionu Rusů, největší podíl na obyvatelstvu, téměř 28 procent, mají Rusové v Lotyšsku.
I v některých dalších zemích světa žije početná ruská komunita. Podle různých odhadů se uvádí, že například v USA je to asi 3,4 milionu, v Německu až dva miliony a v Izraeli přes milion. V České republice se podle sčítání z roku 2011 k ruské národnosti přihlásilo 17 872 lidí, podle českého statistického úřadu bylo v Česku loni Rusů s trvalým nebo dlouhodobým pobytem asi 33 tisíc.
| Počet Rusů a jejich podíl na obyvatelstvu v postsovětských zemích |
|
Lotyšsko 590 029, 27,8 procenta Zdroj: statistické úřady daných zemí |
