Ministři zahraničí Evropské unie v Bruselu potvrdili rozšíření sankčního seznamu kvůli ukrajinské krizi. Se zveřejněním konkrétních jmen, které je podmínkou pro účinnost rozhodnutí, ale unie počká týden, a to do 16. února.
Anketa:
Podporujete opolčence v jejich boji za odtržení Donbasu od Ukrajiny?
- Ne. 25%
- Ano. 25%
- Podporuji nejvýše autonomii v rámci Ukrajiny. 25%
- Je mi to jedno. 25%
Odsunutí publikace o týden dá EU čas reagovat v případě úspěchu nynějšího diplomatického vyjednávání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Francoise Hollanda.
S návrhem na tento postup přišla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, která o věci v minulých dnech hovořila s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem i jeho ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem. "Jedná se ale o evropské rozhodnutí," zdůraznila pak Mogheriniová na tiskové konferenci.
Názory delegací se podle slov účastníků lišily. Některé země připomínaly, že záměr sankční seznam rozšířit byl reakcí na ostřelování ukrajinského Mariupolu, při kterém zemřely desítky lidí.
Mogheriniová řekla, že cílem odkladu je vytvořit "co největší prostor" pro diplomatická jednání. "Je naší povinností dát tomuto pokusu šanci," uvedla o německo-francouzské iniciativě. Na východní Ukrajině je podle ní třeba dosáhnout trvalého příměří, které by ulehčilo zhoršující se humanitární situaci, ale zároveň je třeba nalézt dlouhodobé řešení ukrajinské krize.
"Naší prioritou je zlepšení situace na místě. Příměří musí být nejen odsouhlaseno, ale musí také začít fungovat," zdůraznila. Základem je proto podle ní skutečné uvedení dohod z Minsku v život.
Mogheriniová potvrdila, že sankce se mají nově týkat 19 osob a devíti právnických subjektů. Konečnou podobu rozšíření dohodli unijní velvyslanci už koncem minulého týdne. Splnili tak úkol z předchozí mimořádné schůzky ministrů zahraničí, kteří dnes měli diplomatickou dohodu formálně potvrdit.
Mezi osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Nejedná se zřejmě o žádné vysoké ruské činitele. Mezi devítkou organizací má být ruská jedna.
Merkelová a Hollande by se měli ve středu sejít v běloruském Minsku s prezidenty Ukrajiny a Ruska Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem. Schůzka je výsledkem německé a francouzské iniciativy poté, co na východě Ukrajiny po začátku roku opět zesílily boje a Ruskem podporovaní separatisté odmítli loňské minské dohody o příměří. V USA se následně začalo vážně uvažovat o možnosti dodávek zbraní pro ustupující ukrajinskou armádu.
Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka je EU "zdrženlivá", pokud se výsledku středečního jednání týče. "Jistá šance tu je - a je naší povinností ji využít," poznamenal ale Lajčák před novináři.
Český velvyslanec při EU Martin Povejšil, který na jednání zastupoval zdravotně indisponovaného ministra Lubomíra Zaorálka, poznamenal, že unie svým postupem chtěla dát najevo své očekávání hmatatelných výsledků minské schůzky.
Německý ministr Frank-Walter Steinmeier poznamenal, že německá diplomacie se snaží o úspěch minských rozhovorů. Pokud zkrachují, je podle něj jasné, že konflikt bude eskalovat a že v Evropě zesílí diskuse o možných dodávkách zbraní Kyjevu.
Den po předpokládaném termínu minské schůzky se v Bruselu sejdou lídři EU na summitu. K případné změně dnešního rozhodnutí o rozšíření sankčního seznamu by bylo třeba nového jednomyslného rozhodnutí členských zemí. Po summitu bude ještě další příležitost k úpravě unijního postoje v pátek, kdy se schází velvyslanci členských zemí.
Na dosud zveřejněném unijním sankčním seznamu je 132 osob a 29 společností. Unie také na Rusko uvalila určité hospodářské sankce, které zemi ztěžují například přístup na finanční trhy. O přitvrzení či uvolnění těchto sankcí, které mají podle EU za cíl především změnit ruský postoj k řešení ukrajinské krize, může rozhodnout právě jen unijní summit.
