V západoruském Kaliningradu se v noci narodil sedmimiliardtý obyvatel Země. Podle ruského tisku se jím stal Pjotr Nikolajev, který se narodil dvě minuty po půlnoci místního času. Primát nemluvněte ale není ani zdaleka jistý, nárok vznesli i novorozenci v řadě dalších zemí světa. Experti považují podobné závody za nesmysl.
Podle demografů je prakticky nemožné určit, které dítě se narodí s magickým pořadovým číslem 7 000 000 000. O symbolickém prvenství ruského Kaliningradu bylo podle místního tisku rozhodnuto administrativně, a to přímo na půdě OSN. Ve městě se totiž prezentuje výroční světová zpráva o obyvatelstvu Země.
Kromě kaliningradského jubilanta Pjotra Nikolajeva (3,6 kilogramu, 50 centimetrů) se o titul sedmimiliardtého pozemšťana přihlásil také malý Alexandr z Petropavlovska-Kamčatského na ruském Dálném východě. O co své tvrzení opírá, to ale ruská média neoznamují.
Nárok na prestižní osvědčení OSN si činí i mimoruští novorozenci. Oslava narození sedmimiliardtého obyvatele Země proběhla už ve filipínské Manile. Danica May Camacho se tu narodila dvě minuty před půlnocí místního času. Podle filipínského tisku už její matka Galura obdržela osvědčení OSN a peněžitý dar.
Podle britské organizace Plan International se sedmimiliardtý člověk narodil v Indii. Stala se jím malá Nargis ze státu Uttarpradéš. Nárok na prvenství si ale prý její rodiče nečiní.
S přesností dvanáct měsíců
Experti oslovení britskou BBC označují pokusy vytipovat sedmimiliardového jubilanta za holý nesmysl. Odborník OSN Gerhard Heilig tvrdí, že počet obyvatel Země může být dnes ve skutečnosti o 56 milionů vyšší nebo nižší, než je sedm miliard.
"Existuje určité okno nejistoty - hranice sedmi miliard mohlo lidstvo dosáhnout půl roku před 31. říjnem nebo až půl roku po něm," řekl Heilig. Sama OSN na svých webových stránkách varuje, že časová přesnost pro stanovení data zrození sedmimiliardtého pozemšťana je neméně než dvanáct měsíců. Mnoho rozvojových zemí má statistické nástroje tak nedokonalé, že celosvětové sčítání je víc než pochybné.
I třeba v Británii vykazuje demografická statistika značné výkyvy. V roce 2001 se například odhadovalo, že počet obyvatel Spojeného království dosáhl 60 milionů - skutečné sčítání ale dospělo k cifře o milion menší. Méně rozvinuté země jsou na tom mnohem hůř, v některých neproběhlo sčítání desítky let.
"Kdo počítá děti, které nebyly registrovány v západní Africe?" ptá se například nevládní organizace specializující se na děti Plan International. Podle ní například Libérie zaznamená jen 16 procent novorozenců, v Nigeru je to 32 procent.
Organizace ve sdělení zdůrazňuje, že záznamy jsou v této oblasti nezbytně nutné kvůli možnostem zajistit pro děti přístup do škol, ke zdravotnickým službám i bydlení.
"Mnoho dětí nedostává vzdělání a bez rodných listů jsou v podstatě neviditelní, a nemají tak svoje základní lidská práva," píše se v prohlášení. Sdělení bylo zveřejněno v době, kdy poslední zpráva OSN ke světovému populačnímu vývoji předpokládá v 21. století až ztrojnásobení počtu Afričanů.
Kolik na Zemi žije lidí, tak ve skutečnosti nikdo pořádně neví. Sergej Ščerbov z vídeňského Demografického ústavu například soudí, že sedmimiliardové hranice dosáhne lidstvo v roce 2012 nebo 2013. Průměrná žena má podle něj 1,4 dítěte, zatímco OSN oficiálně operuje údajem 1,7.
Snaha OSN najít sedmimiliardtého pozemšťana má podle BBC spíš upozornit na demografické problémy světa, který se od šestimiliardové k sedmimiliardové hranici dostal za 12 let.
Obyvatelem zeměkoule s pořadovým číslem pět miliard se v srpnu 1987 stal Chorvat Matej Gašpar. Za 12 let, v říjnu 1999, vyhlásil tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan již šestimiliardtého obyvatele Země. Tím se stal v porodnici sarajevské nemocnice Koševo Bosňan Adnan Nević.
