Proruští separatisté na východní Ukrajině zadrželi ukrajinskou novinářku a obvinili ji z "válečných zločinů" během protestů z minulých měsíců, které vedly k únorovému pádu promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče. Oznámil to reportérčin právník. Jiné zdroje informovaly i o dalších zadržených novinářích, několika domácích a třech zahraničních. Kromě těchto incidentů je na východní Ukrajině po předešlých ozbrojených konfliktech zatím klid.
V neděli večer zadrželi ozbrojenci ve městě Slavjansk 29letou Irmu Kratovou, sdělil Oleg Veremjenko, právník televizního zpravodajského serveru Prychovana pravda (Skrytá pravda), provozovaného právě Kratovou. Ruský internetový kanál Life News zveřejnil videozáznam, na kterém ženu se zavázanýma očima doprovázejí maskovaní muži v maskovacích uniformách a v němž je řečeno, že je zatčena.
"Zadrželi mě, ale jednají se mnou korektně. Zkontrolují zprávy, které jsem podala, a pak se rozhodnou, kdy mě pustí," řekla žena na záznamu. Maskovaný muž, který se představil jen jako Pavel, serveru Life News řekl, že je vyšetřována pro "válečné zločiny" proti pořádkovým silám a civilistům během dřívějších kyjevských protestů.
Kratová se naposledy projevila v neděli na internetovém mikroblogu Facebook, kam umístila velikonoční pozdrav spolu se svou fotografií, na níž zapaluje svíčku v provizorní modlitebně ve stanu během kyjevských protestů.
Kyjevský právník Veremjenko prohlásil, že Kratová byla zadržena s dalším novinářem na volné noze, 22letým Serhijem Lefterem. Ten je zadržován od středy.
Podle agentury Interfax-Ukrajina a dalších médií, které Reuters cituje, byli v oblasti zadržováni i tři zahraniční novináři, kteří byli po výslechu propuštěni na svobodu. Podle agentury AP šlo o jednoho novináře z Běloruska a dva Italy, kteří byli puštěni po kontrole dokladů. Ukrajinské ministerstvo zahraničí a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě zadržení odsoudily a požadovaly okamžité propuštění zadržených.
Proruští ozbrojenci před devíti dny obsadili ve Slavjansku v Doněcké oblasti tamní veřejné budovami v rámci širšího separatistického hnutí na východě Ukrajiny mezi rusky mluvícími obyvateli. Část z nich požaduje referendum po vzoru Krymu s cílem připojit oblast k Rusku. Ve Slavjansku došlo o víkendu k přestřelce, která si vyžádala oběti na životech a zvýšila napětí provázející ukrajinskou krizi.
Klid před bouří
Velikonoční svátky na Ukrajině narušil v noci na neděli ozbrojený střet u východoukrajinského města Slavjansk, který si vyžádal nejméně tři mrtvé. Ruský ministr zahraničí označil událost ve Slavjansku za zločin. Moskva z útoku obviňuje ukrajinské radikály, Kyjev nad závěrem Moskvy vyjadřuje znepokojení a případ stále vyšetřuje.
Vyjednávač Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se v pondělí poprvé sešel s vůdcem proruských separatistů a samozvaným starostou Slavjanska, aby se jej přeptal, zda opustí obsazené úřední budovy. Nyní je situace na východě Ukrajiny podle dostupných informací poklidná. Proruští separatisté tam nicméně průběžně zadržují novináře. Mezitím dnes do Kyjeva přiletěl viceprezident USA Joe Biden, aby ukrajinské představitele podpořil a nabídl jim pomoc.
Podle Lavrova Kyjev závažně porušuje čtvrteční ujednání z Ženevy, kde jednali ministři zahraničí USA, EU, Ruska a Ukrajiny o mírovém řešení krize. Účastníci schůzky se dohodli, že je nutné na Ukrajině zastavit násilí a že radikálové z obou znesvářených táborů musí vyklidit obsazené budovy i prostranství. Podle Lavrova ale Kyjev očividně nemá zájem proti radikálům zasáhnout.
Moskva a separatisté již v neděli z útoku ve Slavjansku obvinili ukrajinský krajně pravicový Pravý sektor. Ukrajinské úřady zatím jasno nemají a nevylučují, že útok mohl mít kriminální pozadí, neboť v oblasti během nepokojů vzrostla zločinnost.
Na místo dorazili inspektoři OBSE, kteří již na Ukrajině působí. Zástupce OBSE požádal vůdce místních separatistů o vyjádření, zda jeho ozbrojenci opustí obsazené objekty a odevzdají zbraně. Také se ptal na osud lidí, zadržených ve Slavjansku, včetně předchozího starosty, na zprávy o týrání příslušníků romské menšiny a na podrobnosti k nedělní přestřelce. O odpovědích, kterých se mu dostalo, ale žádné informace neposkytl.
Okolnosti nedělního incidentu jsou totiž nadále nejasné. Podle ukrajinského ministerstva vnitra si incident vyžádal tři mrtvé, proruští separatisté i ruská média udávala o dvě oběti více.
Ve Slavjansku, kde od neděle platí zákaz vycházení, panoval v noci na pondělí klid. I ve zbývajících městech na východě, kde se úřadů zmocnili proruští separatisté, zůstává situace sice napjatá, ale poklidná. Ukrajinská tajná služba SBU již v pátek oznámila, že pozastavuje "aktivní fázi protiteroristické operace", jak Kyjev zásah proti proruským radikálům nazývá.
Po Velikonocích se chce na východ Ukrajiny vrátit prezidentská kandidátka Julija Tymošenková, aby zde uspořádala kulatý stůl o poklidném řešení krize. Ta východ v uplynulých dnech navštívila a nyní tvrdí, že vidí cestu pro kompromis. Vedení doněckých radikálů se prý schůzky zúčastní.
Strach z Ruska
Obavy Západu i Kyjeva nadále vyvolávají ruští vojáci u hranic s Ukrajinou, kterých je podle NATO na 40 tisíc. Kreml v sobotu uvedl, že jsou zde kvůli nestabilní situaci v sousední zemi, ačkoli Moskva doposud tvrdila, že se v pohraničí zúčastní vojenských manévrů.
Vůdce proruských radikálů ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov kvůli nedělním násilnostem opětovně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o vyslání armády, nebo alespoň o dodání zbraní. Putin se následně nechal prostřednictvím svého mluvčího slyšet, že situaci na východě Ukrajiny sleduje s velkým znepokojením a že odtud dostává mnoho podobných žádostí o pomoc.
Moskva také nadále pokračuje s integrací Krymu do Ruské federace. Ruská centrální banka oznámila, že uzavřela čtyři ukrajinské banky na Krymu, neboť zde neplnily své úkoly, majitelé účtů si prý nemohli vybírat peníze. Centrální banka také sdělila, že zbývající ukrajinské peněžní domy mohou na poloostrově bez ruské licence působit do konce roku, pokud budou dodržovat své závazky.
Putin v pondělí rovněž oznámil, že podepsal dekret o rehabilitaci krymských Tatarů a dalších příslušníků krymských etnických menšin, kteří během vlády sovětského diktátora Josifa Stalina čelili útlaku.
