Bývalý gruzínský prezident Eduard Ševardnadze vyzval ve středu svět k bojkotu zimních olympijských her v roce 2014 v ruském Soči. Rusko by mělo být podle něj tímto způsobem potrestáno za anexi dvou gruzínských separatistických regionů.
Rusko a Gruzie se častují vzájemnými obviněními od té doby, co se dva malé kavkazské regiony - Abcházie a Jižní Osetie - během válek počátkem 90. let minulého století odtrhly od vlády Tbilisi.
"Rusko anektovalo území Abcházie a také Jižní Osetie," řekl bývalý gruzínský prezident Ševardnadze (79) agentuře Reuters.
"Stát, který anektuje území jiného státu, nesmí mít právo získat šanci na uspořádání olympijských her," prohlásil Ševardnadze. "Soči je navíc přímo v blízkosti konfliktní oblasti," zdůraznil.
Ruský prezident Vladimir Putin prezentoval pořadatelství zimních olympijských her jako znamení obrození Ruska a přislíbil obnovu černomořského letoviska Soči, kde se má olympiáda konat. Soči je od Abcházie vzdáleno slabou půlhodinku jízdy autem.
Gruzie obviňuje Rusko z nezákonné podpory rebelů v Jižní Osetii a Abcházii a varuje, že tyto oblasti využívají zločinecké gangy k pašování zbraní a drog. V obou regionech jsou časté střety mezi proruskými a gruzínskými silami. Gruzínský prezident Michail Saakašvili přislíbil, že Abcházii i Jižní Osetii přivede zpátky pod vládu Tbilisi.
Rusko popírá, že uvedené dvě oblasti anektovalo, a prohlašuje, že ruské mírové síly tam brání etnickému krveprolití. Moskva kromě toho tvrdí, že místní volby ukázaly podporu obyvatelstva nezávislosti na Gruzii.
Ševardnadze v rozhovoru pro Reuters poukázal na to, že Sovětský svaz byl pod vedením USA potrestán za invazi do Afghánistánu v roce 1979 bojkotem olympijských her 1980 v Moskvě.
"V roce 1980, kdy olympiáda v Moskvě spadala do doby vysílání vojáků do Afghánistánu, polovina světa oznámila bojkot her a potrestala tak Sovětský svaz," řekl Ševardnadze. "A je snad anexe Abcházie v něčem lepší než vysílání vojsk do Afghánistánu? Sovětský svaz byl po zásluze potrestán, a tak je dnes pořádání olympijských her blízko zóny konfliktu stejně nepřijatelné."
Ruští poslanci reagovali na Ševardnadzeho výroky rozzlobeně s tím, že sport by neměl být pošpiněn politikou.
"Ševardnadzeho prohlášení potvrzuje, že tento politický činitel stále ještě uvažuje ve stylu sovětské éry," řekl agentuře Interfax předseda zahraničního výboru Státní dumy Konstantin Kosačov.
Eduard Ševardnadze byl za éry Gorbačova (1985-1990) sovětským ministrem zahraničí a díky své politické obratnosti si vysloužil přezdívku Bílá liška (Tetri Melia). Jako gruzínský prezident (1995-2003) měl daleko těžší úkol. Musel zvládnout separatistická hnutí v Abcházii i Jižní Osetii a vypořádat se s nepřáteli, které si nadělal o dvacet let dříve, když bojoval v Gruzii proti korupci.
Ze začátku se mu dařilo, poprvé byl zvolen sedmdesáti procenty lidí a dokázal udržovat dobré vztahy jak se Západem, tak s Ruskem. Po vypuknutí druhé války v Čečensku však nabraly separatistické tendence na síle a vztahy s Ruskem začaly chladnout.
Úspěchem bylo přátelství s USA a investice na výstavbu ropovodu do Turecka v hodnotě tří miliard dolarů (60 miliard Kč). Gruzie však již tehdy začala upadat, a to i kvůli rozsáhlé korupci v nejvyšších kruzích. Ševardnadzeho věrní tehdy podle expertů ovládali až 70 procent ekonomiky.
Prezident, který přežil dva pokusy o atentát, nakonec politicky nepřežil takzvanou „růžovou revoluci". Po volbách v roce 2003, které USA i OSN označily za nespravedlivé, ohlásil, že nehodlá odstoupit. Vlna demonstrací a snaha o nenásilné řešení situace ho nakonec donutily k rezignaci. Lidé tehdy jeho krok oslavovali tanci a pitím v hlavním městě Tbilisi na náměstí Svobody.
Na fotografii: Eduard Ševardnadze, 24. říjen 2007
Foto: Reuters
