Ruská věda je v katastrofálním stavu, zaostává za světem a hrozí jí kolaps. Takové varování poslali ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi ruští vědci pracující v zahraničí. Pod otevřený dopis se jich zatím podepsala více než stovka.
"Úpadek pokračuje a nelze ani odhadnout rozměry a vážnost tohoto nebezpečí. Stav financování ruské vědy je v ostrém protikladu s ukazateli vyspělých zemí. Nejpalčivějším problémem zůstává masový únik mozků do zahraničí," varují vědci, kteří nyní působí na prestižních univerzitách a výzkumných střediscích v cizině.
Časopis Russkij Newsweek loni zveřejnil žebříček padesátky nejtalentovanějších ruských vědců. Uspěli na Západě a žádný z nich nemíní vyslyšet výzvy k návratu, aby znovu zápolil se zastaralým vybavením, mizerným platem, spletí intrik a známostí při přidělování grantů či s přebujelou byrokracií, která v Rusku výzkum řídí.
Otevřený dopis hlavě státu připomíná, že ještě za sovětských dob vznikla silná vědeckotechnická základna s dobře fungující přípravou budoucích vědců. "Ale tato jedinečná vědecká tkáň naší společnosti a záruka vědeckotechnického pokroku, obranyschopnosti země a v konečném důsledku i nezávislosti Ruska se dále rozpadá.
To zakrátko povede k plnému přerušení vazeb mezi generacemi vědeckých pracovníků, k zániku vědy na světové úrovni v Rusku a ke katastrofální ztrátě znalostí."
Zemi chybí strategické plánování vědeckého výzkumu s jasnými cíli a s adekvátním financováním. Klesá i úroveň výuky v klíčových oborech. "Tyto problémy vyžadují neprodlené řešení," apelují vědci na Medveděva, aby se zasadil o řešení. Vedení země by mělo mimo jiné vytyčit prioritní projekty, jako v minulosti byl vývoj jaderné bomby a energetiky či dobývání kosmu, aby znovu sloužily jako katalyzátor rozvoje.
Ruská věda se již nyní potýká s prioritními státními úkoly. Sovětský svaz a pak Rusko vložily obrovské prostředky do systému družicové navigace Glonass, ale ten dosud nedospěl do stádia, kdy by mohl vážně konkurovat americkému systému GPS.
Většina testů nové strategické rakety Bulava, která měla představovat jeden z hlavních faktorů "odstrašování", skončila neúspěchem a neví se, kdy raketa bude zařazena do výzbroje ponorek nové generace.
Podle expertů jsou nynější ekonomické problémy spjaty i s tím, že školství nadále chrlí absolventy v nyní neperspektivních oborech, zatímco potřebných specialistů se nedostává.
Prezident už nepřímo na apel vědců odpověděl, když vyzval k rozvoji nanotechnologií jako nositelů příští vědecko-průmyslové revoluce. Přislíbil oboru rekordní investice, aby v budoucnu sehrával v ruské ekonomice roli, jaká je nyní vyhrazena příjmům z exportu ropy a plynu.
Světový trh s výrobky vzniklými s využitím nanotechnologií nyní čítá 250 miliard dolarů, ale už v roce 2015 by mohl vzrůst na dva až tři biliony, a to by už bylo srovnatelné s trhem ropy a plynu. Ruský díl z tohoto koláče má zajistit vládní program, který do roku 2015 počítá s investicemi ve výši 318 miliard rublů (skoro 187 miliard korun). Ale každý rubl investic by se podle prezidenta měl vrátit skoro trojnásobně.
"Krize představuje obrovský podnět pro modernizaci ekonomiky. Hlavní je však vyhnout se dobře známým scénářům z minulých let, kdy světová ekonomika se oživuje, ceny ropy opět rostou - a tak si lze oddychnout, žádné nanotechnologie nepotřebujeme," varoval šéf státu.
Namísto toho považuje za nutné přilákat zpět z ciziny ruské vědce, vždyť pro rozvoj tohoto oboru Rusko potřebuje až 150 tisic specialistů. "Nedostatek kádrů je jedna z hlavních překážek pro vývoj a komerční uplatnění," řekl.
S podobnou výzvou se před lety na ruské vědce v zahraničí obrátil i Medveděvův předchůdce Vladimir Putin, ale velké odezvy se nedočkal. Žádný ucelený program "návratu mozků" totiž neexistuje a vedení akademie věd prý nadšením pro emigranty nehoří.
Před pár lety se s velkou slávou ze Spojených států do vlasti vrátil mikrobiolog Konstantin Severinov. Ale už po roce vyhrožoval, že si koupí zpáteční letenku, protože ruská laboratoř zápolí s nedostatkem financí.
Počet ruských vědců v emigraci se odhaduje na 30 tisíc, zemi prý chybí generace badatelů v nejproduktivnějším věku 35-50 let. Ruský tisk si mohl jen povzdychnout, že Nobelovu cenu za lékařství nyní získali tři američtí vědci, ačkoliv na počátku jejich výzkumu v oblasti chromozomů prý stál ještě v 70. letech minulého století neznámý sovětský biolog Alexej Olovnikov.
A nedávno šéf ruské tajné služby byl nucen dementovat tvrzení britského nedělníku The Sunday Times, že se prý na vývoji jaderné pumy v Íránu podílejí ruští vědci, kteří doma nemohli nalézt uplatnění.
Foto: Suchoj, ČTK/AP a Profimedia
