Ruský nejvyšší soud ponechal v platnosti výnos prezidenta Vladimira Putina o utajení ztrát ozbrojených sil během speciálních operací v době míru. Jen jeden z účastníků se během sedmihodinového pojednávání odvážil otevřeně říci, že jde o utajení nasazených ruských vojáků do konfliktu na východě Ukrajiny.
Anketa:
Měl by vzniknout mezinárodní tribunál pod záštitou OSN k vyšetření příčin sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou?
Putinův výnos, vydaný koncem května, napadla skupina občanských aktivistů a novinářů, podle kterých si prezident příliš široce vykládá zákon o státním tajemství. Prezidentovi zástupci naopak namítali, že Putin má příslušné pravomoci a že jde o "zvláštní operace", ne o jakákoli úmrtí vojáků za jakýchkoli okolností. Nejvyšší soud uvedl, že svůj nález odůvodní později.
"Za přibližně sedm hodin pojednávání pouze jediný člověk a pouze jedinkrát řekl přímo, o co se vede spor," poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
"Předpokládám, že tento výnos byl vydán s cílem utajit nezákonné nasazení ruských občanů v nezákonných 'zvláštních operacích' na Ukrajině (...) Společnost musí vědět o ztrátách, které utrpěla, aby napříště těmto ztrátám zabránila," řekla v závěrečném slově Svetlana Davydovová.
Tato žena v domácnosti sama loni čelila obvinění ruské tajné služby z prozrazení státního tajemství, když informovala ukrajinskou ambasádu o možném přesunu ruských vojáků na východ Ukrajiny, jejichž jednotka byla dislokována v jejím bydlišti ve Vjazmě na západě Ruska. Na jaře soud její stíhání zastavil, protože k žádnému trestnému činu nedošlo: Moskva totiž stále popírá, že by se přímo zapojila do ukrajinského konfliktu.
Všichni ostatní účastníci soudu se podle BBC zmínce o Ukrajině pečlivě vyhýbali, rovněž opoziční poslanec ze Pskova Lev Šlosberg, který jako první v Rusku loni v létě informoval o pohřbech ruských vojáků, nejspíše zabitých v sousední zemi.
Advokát Ivan Pavlov slíbil, že se odvolá a v případě neúspěchu se obrátí na ústavní soud.
Boje mezi proruskými separatisty a vládními vojsky ve východoukrajinském Donbasu si od loňského dubna vyžádaly bezmála sedm tisíc obětí - a podle odhadu ochránců lidských práv i životy tisícovky ruských vojáků.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov už dříve prohlásil, že sporný výnos se nijak Ukrajiny netýká a že Rusko nepodniká v sousední zemi žádné speciální operace.
Za prozrazení státního tajemství v Rusku hrozí sedm let za mřížemi. V případě, že jde o vlastizradu, sahá trest od dvanácti po dvacet let vězení. Novináři se obávají, že v případě pátrání po tom, jak zahynuli ruští vojáci, se mohou tyto paragrafy uplatnit i proti nim. Podle Timura Olevského z nezávislé televize Dožď se reportéři potýkají s nátlakem a problémy i při objasňování úmrtí vojáků v důsledku šikany.
