Agresivní dav proruských aktivistů podporovaný ruskými vojáky v sobotu napadl jednotku ukrajinských pohraničníků v obci Ščolkine západně od krymského přístavu Kerč. Oznámila to agentura Unian. Zbili velitele ukrajinské jednotky a zmocnili se zbrojního skladu. Byty ukrajinských důstojníků útočníci vyrabovali a rodiny pod pohrůžkou zastřelení vyhnali na ulici.
Informaci novinářů potvrdilo velení ukrajinských pohraničníků, podle něhož je pohraniční post v obci Ščolkine plně v rukou proruských povstalců. Stanoviště leží asi 70 kilometrů západně od přístavu Kerč, který je z velké části rovněž pod kontrolou ruských vojsk. Podle pátečních informací má nyní Rusko na Krymu 30 tisíc vojáků.
V krymském správním středisku Simferopolu podle místních médií skupina neoznačených ozbrojenců napadla tým kameramanů americké agentury AP. Novináři chtěli u jedné z restaurací připevnit kameru, která měla v on-line režimu přenášet dění na přilehlém náměstí. Američtí žurnalisté byli označeni za špiony a technika jim byla zabavena. Po dvouhodinovém výslechu byli propuštěni na svobodu.
V Sevastopolu byla podle agentury Unian u jednoho z vojenských objektů napadena skupina zpravodajů ruského časopisu Russkaja planěta. Reportéra Pavla Nikulina neznámí ozbrojenci surově zbili, zraněni byli další čtyři novináři. Pětice Rusů je v nemocničním ošetření.
Podle ruských státních médií je na poloostrově klid, mezi ruskojazyčným obyvatelstvem panuje povznesená nálada v očekávání referenda. Obyvatelé Sevastopolu podle moskevského rozhlasu plánují na neděli velkou oslavu, jejímž vyvrcholením bude živý obraz na centrálním Nachimovově náměstí. Pět tisíc lidí se tam má seskupit v tříbarevném obrazci ruské vlajky. Akce má název Pro tvou správnou volbu.
Na neděli 16. března vyhlásilo vzbouřenecké krymské vedení referendum, které má rozhodnout o připojení poloostrova k Rusku. Anexi má z ruské strany umožnit nový zákon, který zmocní Kreml připojit k Ruské federaci cizí území bez souhlasu státu, jemuž dosud patřilo.
Řešení krymské krize je podle Moskvy věcí USA a Ruska, nikoli OSN
Rada bezpečnosti OSN se situací na Krymu nezabývá, konzultace neprobíhají a žádná rezoluce se nechystá. Ruským novinářům to v sobotu v New Yorku řekl stálý ruský představitel Vitalij Čurkin. Řešení konfliktu na Ukrajině je podle jeho slov v rukou nejvyšších představitelů Spojených států a Ruska.
Rada bezpečnosti o Ukrajině jednala minulý týden. Další konzultace se měly uskutečnit v sobotu, ale byly odloženy na pondělí. Schválení jakéhokoli dokumentu, který by odsuzoval ruskou invazi na Krym, západní diplomaté považují za vyloučené, protože Rusko má jako stálý člen rady právo veta.
Čína, další stálý člen Rady bezpečnosti s právem veta, podle Čurkina Rusku poskytuje "morální podporu". Ostatní "nezápadní" členové rady se drží zpátky a kategorickým soudům se snaží vyhnout, řekl Čurkin.
Těžištěm diplomatické aktivity jsou podle Čurkina kontakty mezi Ruskem a USA. Ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov jednali o Ukrajině v minulých dnech v Paříži a Římě, další kontakty budou podle ruského diplomata následovat. "Vše je nyní v rukou obou ministrů zahraničí a pochopitelně i nejvyššího ruského a amerického vedení," prohlásil Čurkin.
Kyjev chce objasnit pozadí únorového krveprolití na Majdanu
Nové ukrajinské vedení se snaží objasnit pozadí odstřelovačských útoků, jimž v únoru v centru Kyjeva padly za oběť desítky lidí. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty. V Kyjevě se spekuluje o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krvavé lázni vyvolané Moskvou.
Na náměstí Nezávislosti podle posledních údajů ukrajinského ministerstva zdravotnictví zahynulo mezi 18. a 20. únorem sto lidí a několik stovek dalších bylo zraněno. Většina obětí zemřela právě na následky palby vedené z výšky.
V Kyjevě se šíří pověsti, že za akcemi odstřelovačů stojí Rusko, které chtělo vyvoláním chaosu a násilností vytvořit záminku ke svému vlastnímu ozbrojenému zásahu. Moskva naopak tvrdí, že akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří palbou do vlastních řad chtěli zvýšit rozhořčení demonstrantů a podnítit mezinárodní odpor vůči tehdejšímu ukrajinskému vedení.
O odpovědnosti ukrajinské pravice za smrt lidí na Majdanu hovořil i ruský prezident Vladimir Putin. Ruská argumentace se opírá o únik záznamu telefonického rozhovoru mezi unijní ministryní zahraničí Catherine Ashtonovou a šéfem estonské diplomacie Urmasem Paetem. Vyplynulo z něj, že za únorovou střelbou do protivládních demonstrantů v Kyjevě mohl být někdo z tehdejší opozice. Obsah telefonátu, který EU ani Estonsko nepopřely, nyní ruská propaganda hojně využívá.
Jiného názoru jsou však členové nové ukrajinské vlády. Ministr vnitra Arsen Avakov naznačil, že vyšetřování míří mimo Ukrajinu. "Mohu jen říci, že klíčovým faktorem povstání, které vyvolalo v Kyjevě krveprolití a šokovalo celou zemi, byla třetí síla. A tato síla nebyla ukrajinská," řekl Avakov.
Dřívější vedení ukrajinského ministerstva vnitra tvrdí, že rozkaz k ostré palbě odstřelovačům nevydalo. Podle nového ukrajinského ministra zdravotnictví Oleha Musije charakter střelných zranění dokazuje, že na opoziční demonstranty a policisty byla vedena palba ze stejných zbraní. To prý dokazuje, že odstřelovači chtěli vyvolat takové napětí, které mohlo smést prezidenta Viktora Janukovyče a zároveň vytvořit záminku pro ruský zásah.
Paetovo tvrzení, že krveprolití mohlo být provokací opozice, se opírá o prohlášení ukrajinské lékařky Olhy Bohomolecové, která zraněné ošetřovala. Ministr Musij ale její dobrozdání zpochybňuje. Je prý schopnou lékařkou, ale "v otázkách vyšetřování není kompetentní a její tvrzení neodpovídá realitě," řekl Musij.
Rusko Paetovy výroky využívá i v argumentaci na půdě Rady bezpečnosti OSN. Pokud jsou jeho slova pravdivá, pak "je obtížné si představit, že ukrajinský parlament může vydávat legitimní rozhodnutí o ukrajinské budoucnosti," řekl ve čtvrtek na schůzi rady ruský delegát Vitalij Čurkin.
Další zmatek do úvah o odpovědnosti za tragické události v Kyjevě vnesl bývalý náměstek šéfa ukrajinské kontrarozvědky SBU Hennadij Moskal. V rozhovoru pro ukrajinský list Dzerkalo Tyžňa prohlásil, že odpovědnost leží na tehdejším vedení ukrajinského ministerstva vnitra a SBU, nikoli na ruských agentech. "Odstřelovači dostali rozkaz pálit do demonstrantů i do řad policie. Dělalo se to proto, aby došlo k eskalaci ospravedlňující následné vyčištění Majdanu," řekl Moskal.
USA a Německo chtějí přimět Moskvu ke kontaktu s Kyjevem
Pro vytvoření kontaktní skupiny, která zprostředkuje dialog mezi Kyjevem a Moskvou, se v noci na sobotu v telefonickém rozhovoru vyslovili americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová. Oznámil to Bílý dům. O přímý dialog mezi Ruskem a novým ukrajinským vedením usilují západní státy od zahájení ruské invaze na Krym, ale Moskva novou ukrajinskou vládu neuznává.
Cílem USA i Německa je obnovení územní celistvosti Ukrajiny, uvedl Bílý dům ve zprávě o rozhovoru Obamy s Merkelovou. "Oba představitelé vyjádřili vážné znepokojení nad zjevným porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko vojenskou intervencí na Ukrajině dopustilo," uvádí se ve zprávě.
Washington a Berlín se shodují v názoru, že Rusko musí svá vojska z Krymu stáhnout, musí podpořit uspořádání svobodných a demokratických voleb na Ukrajině a povolit skupině mezinárodních pozorovatelů, aby na Krymu mohla vykonávat svou misi, uvedl Bílý dům.
Monitorovací tým Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se o proniknutí na poloostrov bez úspěchu pokusil už dvakrát, ale v obou případech narazil na silnice zablokované hlídkami neoznačených ozbrojenců.
Mezi zhruba padesátkou pozorovatelů jsou i dva Češi. V sobotu by se podle informace ukrajinského ministerstva zahraničí měla skupina OBSE znovu na Krym vydat. Pokoušet se o to prý budou do úterý, než jim vyprší mandát.
K napjaté situaci na Krymu se z Berlína vyslovila bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková, kterou na tamní neurologické klinice v příštích dnech čeká operace nemocné páteře. Vůdkyně ukrajinské strany Vlast prohlásila, že pokud Rusko Krym anektuje, "vzniknou tam podmínky pro vedení partyzánské války".
Čína vyzvala ke klidu a zdrženlivosti při řešení ukrajinské krize
Čínský ministr zahraniční Wang I v sobotu vyzval ke klidu a zdrženlivosti při řešení ukrajinské krize. Problém by podle něj měl být řešen prostřednictvím rozhovorů a politických jednání a všechny strany by měly mít na paměti základní zájmy všech etnických komunit na Ukrajině a zájmy regionálního míru a stability.
Čína prohlásila, že nebude zasahovat do ukrajinských vnitřních záležitostí a že respektuje rozhodnutí ukrajinského lidu. Zatím vyjádřila pouze malý zájem o účast na případné finanční pomoci Ukrajině. Wang uvedl, že Čína by ráda i nadále rozvíjela "přátelskou spolupráci" s Ukrajinou, a že respektuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.
Nejvážnější konflikt mezi východem a západem od konce studené války eskaloval ve čtvrtek, kdy parlament Krymské autonomní republiky odhlasoval připojení poloostrova k Rusku a stanovil termín referenda o odtržení na 16. března. Konflikt je výsledkem sesazení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče minulý měsíc po násilných protestech v ukrajinském hlavním městě.
"Prioritou je nyní klid a zdrženlivost a odvrácení další eskalace," řekl Wang na tiskové konferenci. "Je politováníhodné, že situace na Ukrajině došla tam, kde je dnes, ale není to náhoda, že situace dosáhla tohoto bodu," dodal a upozornil na složitou historii Ukrajiny a konflikty zájmů. "Čím složitější problém, tím více je nutná obezřetnost v jeho řešení."
Janukovyč navštívil Čínu v prosinci v naději, že získá od země potřebnou finanční pomoc. Čína však nepotvrdila, že by chtěla zemi poskytnout úvěr. Janukovyč tehdy uvedl, že dohody, které podepsal v Číně, by mohly přinést Ukrajině zahraniční investice v objemu zhruba osm miliard USD (157,7 miliardy korun).
Rusko chce pozastavit inspekce podle pražské ozbrojovací smlouvy
Ruské ministerstvo obrany chce pozastavit výměnu inspektorů zakotvenou v rusko-americké smlouvě o omezení strategických útočných zbraní podepsané v dubnu 2010 v Praze. Inspekce, které jsou hlavním nástrojem pro kontrolu dodržování smlouvy, chce Moskva pozastavit v reakci na protiruské sankce Pentagonu. Americké ministerstvo obrany oznámilo v minulých dnech pozastavení vojenských kontaktů s Moskvou kvůli ruské invazi na Krym.
"Tento krok jsme připraveni učinit v reakci na prohlášení Pentagonu o pozastavení spolupráce mezi ministerstvy obrany USA a Ruska," řekl dnes agentuře ITAR-TASS vysoce postavený zdroj z ruského ministerstva. Protože inspekce jsou opatřením důvěry, v podmínkách faktických amerických sankcí nemůže Rusko se Spojenými státy udržovat normální kontakty podporující dodržování dohod, dodal ministerský zdroj.
Z jeho slov vyplývá, že Rusko hodlá americké sankce považovat za projev "vyšší moci", který signatáře pražské smlouvy opravňuje k pozastavení inspekcí. "Nepodložené hrozby adresované Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí Rusku považujeme za nepřátelský akt, což nám umožňuje odkázat se na zásah vyšší moci," napsala agentura ITAR-TASS.
Pentagon v úterý oznámil, že USA kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavují všechny společné armádní akce s Moskvou. Opatření se má vztahovat na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference. Washington intervenci ruských vojáků na Krymu označil za nepřijatelné porušení mezinárodního práva a opakovaně vyzval Kreml, aby svá vojska stáhl zpět na základnu v Sevastopolu.
Rusko hned týž den varovalo, že na případné americké sankce odpoví, "a to nikoli nutně zrcadlově". Ministerstvo obrany však dosud odmítalo upřesnit, jakými konkrétními opatřeními by Moskva mohla na americké sankce reagovat.
Ruské ministerstvo obrany chce podle agentury ITAR-TASS pozastavit i vojenské inspekce vyplývající z vídeňského protokolu z roku 2011 o opatřeních důvěry a bezpečnosti v Evropě. Dokument ukládá signatářům umožnit kontroly jejich vojenských objektů, skladů a jednotek s cílem ověřit každoroční povinná hlášení. Vídeňský dokument podepsaly členské státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rusko se stalo signatářem v roce 1992.
