Občanská válka
Ukrajina začíná stahovat techniku z demilitarizované zóny

Ukrajinská armáda zahájila přípravu ke stažení těžké bojové techniky na vzdálenost patnácti kilometrů od osídlených míst. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes oznámil mluvčí Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Lysenko. Vytvoření takzvané nárazníkové zóny předpokládá ujednání, na němž se armáda se zástupci povstalců dohodla minulý týden v běloruském Minsku.

"Armáda a jiné silové složky zahájily přípravu k realizaci minských dohod," řekl Lysenko. "Pokračuje zejména příprava ke stažení těžkých zbraní do patnáctikilometrové vzdálenosti od obydlených míst," dodal. Část této výzbroje už prostory dřívější dislokace opustila.

"Připravují se místa pro její nové rozmístění, v poli zůstat nemůže. Musí být připravena k nasazení v kterémkoli okamžiku. Vojáci zůstávají na místě," popsal operaci armádní mluvčí a řekl, že podle jeho informací se k obdobnému kroku připravují i vzbouřenci.

Podle ukrajinských médií se stahování týká těžkého dělostřelectva a obrněné techniky s palebnými prostředky ráže vyšší než sto milimetrů.

Podle Lysenka stahování umožnil fakt, že útoky povstaleckého dělostřelectva ustaly a palba proti pozicím ukrajinské armády není vedena ani z ruského území.

Na vytvoření nárazníkového pásma širokého třicet kilometrů se v pátek v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a povstalců díky zprostředkování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Ukrajinu zastupoval exprezident Leonid Kučma, Moskvu ruský velvyslanec v Kyjevě. Na vytvoření pásma se mají stejnou měrou podílet jak ukrajinské jednotky, tak i povstalci. Každá z bojujících stran má stáhnout své těžké zbraně do vzdálenosti patnácti kilometrů.

Nárazníkové pásmo má být pro snadnější kontrolu rozděleno do pěti sektorů, kde mají na plnění dohodnutých kroků dohlížet kontroloři OBSE, napsala dnes ukrajinská agentura Unian. Centry těchto sektorů mají být města Doněck, Kramatorsk a Mariupol v Doněcké oblasti a Luhansk a Antracyt v Luhanské oblasti. V Doněcku a Luhansku má být rozmístěno kolem sta pozorovatelů, v ostatních třech městech po padesáti.

Zmatky cifer ve výměně zajatců

Ze zajetí, do něhož během bojů na východě Ukrajiny padli ukrajinští vojáci či civilisté, se už podařilo osvobodit 1200 lidí, řekl dnes v Kyjevě Lysenko. Díky výměně zajatců, kterou Kyjev dohodl počátkem září s povstalci v běloruském Minsku, se zatím podařilo dostat ze zajetí přes 170 osob, uvedl mluvčí.

Údaje o počtech zajatců a osvobozených vojáků se poměrně výrazně liší. Počtem 1200 osvobozených operoval během návštěvy Mariupolu na začátku září prezident Petro Porošenko, údaje polních velitelů i ukrajinských politiků byly dosud značně nižší. Podle Porošenkovy poradkyně Iriny Heraščenkové drží separatisté v zajetí asi 2400 lidí.

Výměnu zajatců na základě zásady "všichni za všechny" předpokládají dohody, kterých bylo 5. a 19. září dosaženo v běloruském Minsku. Při první oficiální výměně zajatců se ocitlo na svobodě z každé strany 37, při druhé 70, při třetí 38 a při čtvrté o minulém víkendu 28 lidí.

Měnit zajatce v souladu s dohodnutým principem "všichni za všechny" není podle povstalců i podle Kyjeva prakticky možné, protože přesné seznamy zadržovaných osob neexistují.

Příští výměna zajatců by se měla podle dostupných informací uskutečnit ve středu.